Aktuality podle tagu
20. 07. 2022
U příležitosti Světového dne jízdního kola (3. 6. 2022) šest zemí EU pod vedením Belgie podepsalo „Evropskou cyklistickou deklaraci“, v níž vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala "řádný akční plán na úrovni EU", kterým by náležitě podpořila rozvoj cyklistiky.
Výzvu podpsalo Rakousko, Belgie, Dánsko, Irsko, Lucembursko a Nizozemí. Přidá se k výzvě i Česká republika?
Oznámení o podepsání cyklistické deklarace přednesl před stovkami posluchačů belgický ministr dopravy Georges Gilkinet v rámci předem nahraného proslovu na webináři pořádaném Evropskou cyklistickou federací (ECF) během Světového dne jízdního kola (3. června).
Belgický ministr dopravy Georges Gilkinet během svého proslovu v rámci Světového dne jízdního kola 2022
Deklarace, kterou podepsali ministři dopravy Rakouska, Dánska, Irska, Lucemburska a Nizozemska, vyzývá Evropskou komisi, aby "vypracovala a realizovala strategickou politiku EU v oblasti cyklistické dopravy" na základě cyklistické strategie EU, kterou v roce 2017 vytvořila ECF společně s dalšími partnery.
Signatáři deklarace naléhavě žádají Evropskou komisi, aby vytvořila strategii, jež jim umožní využít stávající kompetence ke zvýšení podílu cyklistické dopravy na celém území Evropy a určit, které politické a finanční nástroje EU jsou vhodné pro budování či posílení cyklistických opatření.
Dále vyzývají komisi, aby posoudila další kroky nutné k tomu, aby bylo umožněno přepravovat jízdní kola na námořních plavidlech a v dálkových a městských autobusech, a pověřila Eurostat dalším rozvojem znalostí a datových zdrojů v oblasti cyklistiky a začleněním cyklistické infrastruktury do projektů a sítí souvisejících s Transevropskou dopravní sítí TEN-T.
Signatáři kromě toho žádají, aby komise prohlásila rok 2024 Evropským rokem cyklistiky a „prezentovala tak kulturní dědictví Evropy a její roli světového lídra v oblasti cyklistiky“.
Evropská cyklistická deklarace je zatím poslední z řady deklarací, které jako vyjádření podpory cyklistice podepsali představitelé evropských vlád a dalších orgánů veřejné správy.
Dosud posledním byl Panevropský hlavní plán pro podporu cyklistiky, který v květnu 2021 přijalo 54 států, včetně 27 členských zemí EU. Tento plán vznikl pod záštitou Panevropského programu pro dopravu, zdraví a životní prostředí THE PEP, jehož koordinátorem je Světová zdravotnická organizace pro Evropu a Evropská hospodářská komise OSN.
Hlavním cílem tohoto plánu je do roku 2030 zdvojnásobit počty cyklistů ve všech evropských státech. Dalším cílem je vytvořit a realizovat národní cyklistické strategie ve všech zúčastněných státech.
Ministři podepsaní pod deklarací zdůrazňují značné přínosy cyklistiky, jako je úspora emisí v množství 16 tun CO2 ročně v zemích EU, snížení hladiny nečistot v ovzduší, jež je příčinou 400 tisíc předčasných úmrtí ročně, nebo zvýšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu především ve městech. Tito ministři jasně vědí, v čem spočívá hodnota jízdního kola: „Jízdní kola jsou nejefektivnějším způsobem přepravy jednoho pasažéra na kratší vzdálenosti.“
Deklarace správně zdůrazňuje potřebu komplexní strategie pro cyklistiku na úrovni EU.
Cyklistika se postupně stává součástí stále většího počtu strategií a politik v oblasti mobility jak v celé EU, tak v jednotlivých státech. Bez komplexní strategie EU však tyto strategie a politiky nebudou začleněny do širší vize EU, která usiluje o upřednostnění cyklistiky v klimatické strategii EU, především pokud jde o dosažení cílů v oblasti snižování emisí CO2.
Cyklistika má například velmi významné místo v novém Rámci pro městskou mobilitu, který připravila Evropská komise; také města, která jsou součástí městských uzlů na síti TEN-T, budou muset ve svých Plánech udržitelné městské mobility zvýšit podíl cyklistické dopravy.
Cyklistická doprava je rovněž zahrnuta do navrhované revize směrnice o energetické náročnosti budov, která usiluje o regulaci směrem k většímu počtu parkovacích míst pro jízdní kola v obytných i nebytových budovách.
Kromě toho navrhovaný Sociální fond pro klima bude pravděpodobně zahrnovat i přímou finanční podporu pro Evropany, kteří si chtějí zakoupit nebo pronajmout jízdní kolo.
Pokud jde o navrhovanou revizi směrnic TEN-T, cyklistika je sice její součástí, ale mohla by být v tomto ohledu mnohem prospěšnější, kdyby prosazovala integraci dálkových tras EuroVelo do sítě TEN-T a pomohla urychlit rozvoj okolních sítí místních cyklotras.
Zcela nedávno Evropská komise ve svých dokumentech REPowerEU a EU Save Energy uvedla, že cyklistika má značný potenciál v oblasti energetických úspor, což ECF zopakovala v nedávno zveřejněném dokumentu, který popisuje, jak by EU i jednotlivé vlády mohly využít cyklistiku jako prostředek k dosažení energetické nezávislosti.
Na národní úrovni řada zemí Evropské unie buď přijala vlastní národní cyklistickou strategii, nebo je právě v procesu přípravy. Pokud jde o úspěšné zvyšování podílu cyklistické dopravy, evropská města jsou v první linii. Příkladem může být Paříž, která prošla působivou proměnou díky kombinaci rozhodné politiky vedení města a rychlému rozvoji cyklistické infrastruktury. V mnoha městech, jež se v době pandemie nemoci COVID-19 rozhodla pro instalaci dočasné cyklistické infrastruktury, již byla k dispozici hotová strategie pro cyklistickou dopravu či mobilitu, kterou tato města byla schopna okamžitě uvést do praxe.
Města s vypracovanou vlastní strategií pro cyklistickou dopravu, jako např. Plan Velo v Paříži, byla schopna efektivněji implementovat cyklistická opatření než města, kde taková strategie chyběla.
Bohužel, navzdory novým obavám z růstu cen energií, které přinesla ruská invaze na Ukrajinu, a návratu ke stavu před pandemií, pokud jde o cestování autem, v současnosti roste riziko, že se nedávný pokrok v rozvoji cyklistiky zastaví.
Řešením těchto problémů je strategie EU, která by dokázala všechny aspekty propojit a stanovit ambiciózní cíl pro navýšení podílu cyklistické dopravy.
Strategie EU, jejíž platnost by odstartovala Evropským rokem cyklistiky v roce 2024, může být účinným způsobem, jak využít značnou výdajovou a regulační sílu EU a stanovit společné cíle a úkoly pro všechny členské státy EU tak, aby každodenní cyklistika nebyla jen pozoruhodným úspěchem v tom či onom městě, ale aby byla běžnou záležitostí v celé Evropě.
