Aktuality podle tagu
02. 11. 2021
Vybudujte cyklostezku a uvidíte, že na ní cyklisté budou jezdit. Statistiky však neukazují, kdo vlastně nové cyklostezky skutečně využívá. Londýnský projektový ředitel Sustrans James Wheale se zabývá otázkou, proč je nutné, aby součástí projektů zaměřených na budování nové infrastruktury byly i iniciativy cílené na změnu dopravních návyků.
Jak tomu problému rozumíme my?
V souvislosti s infrastrukturou a fyzickým prostředím obecně často slyšíme „postavte to a oni přijdou“. Přesně tohle si nejspíš myslí i britský ministr dopravy Chris Heaton-Harris.
A statistiky nám říkají totéž. Vybudujte cyklostezku a uvidíte na ní cyklisty.
Čísla nám však neřeknou, kdo tuto novou infrastrukturu skutečně využívá.
Sustrans a Arup nedávno zveřejnili zprávu a průvodce k tématu inkluzivní cyklistika ve městech a obcích.
Texty zkoumají problematiku diverzity a vyloučení v cyklistické dopravě.
Dobře víme, že cyklistika bývá často vnímána jako enkláva bílé střední třídy.
Nakolik je tedy demokratické, když postavíme víc cyklostezek? Proč se někteří obyvatelé Londýna nerozhodnou pro jízdu na kole? Je budování další infrastruktury dostatečným krokem?
Minoritní skupiny obyvatel stále čelí překážkám, které jim brání jezdit na kole a chodit pěšky
Z naší zprávy vyplývá, že mnohé minoritně zastoupené skupiny obyvatel stále stojí před výraznými, a přitom často neviditelnými překážkami, které znesnadňují jejich cestu ke změnám v dopravních návycích.
I kdyby před každým domem a podél každé ulice byla chráněná cyklostezka, pro některé z nás by bylo stále těžké sednout na kolo a vyrazit.
Změna chování jako řešení
K řešení těchto překážek je vhodné začít uvažovat o programech zaměřených na změny chování, které by byly součástí některých infrastrukturních projektů.
Ze zprávy ministerstva dopravy:
„Jednou z hlavních překážek, jež je třeba překonat při řešení potíží, které se staví do cesty změnám, je to, zda vaše cílová skupina obyvatel chápe a přijímá zdůvodnění změn.“
Pokud ne, dochází až příliš často k ignorování změny a pokračování v původních návycích.
Musíme podporovat komunity v plném využívání nových tras
Takže příště, dřív, než začneme rozehřívat asfalt na novou cyklostezku, měli bychom naplánovat, jak se dostat do centra komunity a pomoci lidem maximálně využít novou infrastrukturu.
Pomáhá to bojovat s domněnkami a předsudky. A získáme tak nástroje a zkušenosti, které umožní dosáhnout trvalé změny v chování.
Dnes je to ještě důležitější než jindy.
Zejména proto, že komunity, ulice a celá města dnes čelí zásadním změnám ve fungování a musí se adaptovat na nové pokyny s cílem zachovat bezpečné sociální odstupy.
Změna ve světě po lockdownu
Požadavek na zachování společenského odstupu vede k odklonu současného trendu od hromadné dopravy.
Během první vlny pandemie a prvního lockdownu se na krátkou dobu zlepšila kvalita ovzduší, v ulicích byl klid jako ve svatostánku a dopravní zácpy prakticky vymizely.
Stále však máme dopravních problémů až nad hlavu, protože lidé mění způsoby, jakými se přepravují, a města se snaží přizpůsobit a dát víc veřejného prostoru novým způsobům mobility.
Dočasná opatření jako rychle nainstalované cyklostezky či prostory pro chodce pomáhají pojmout další chodce a cyklisty, kteří tyto způsoby dopravy preferují před hromadnou.
Ne pro každého je však jednoduché naskočit na kolo a vyjet.
Deprivace, znevýhodnění a vyloučení z cyklistiky
Je známo, že Covid-19 nepoměrně víc ovlivnil komunity z etnických menšin a nízkopříjmové skupiny obyvatel.
A často jde o tytéž osoby, které jsou nejvíc ovlivněny lokálními environmentálními problémy jako špatnou kvalitou ovzduší. To se děje např. v londýnské části Tower Hamlets, která trpí nejvyšší hladinou nečistot v ovzduší, ačkoliv počet osob, které vlastní auto, patří mezi nejnižší.
A jde o stejné komunity, které jsou i nadále vyloučeny z cyklistiky, jak dokazuje naše zpráva Tower Hamlets Bike Life (str. 5). A žádná další infrastruktura nepomůže to změnit.
Musíme pracovat přímo se skutečnými lidmi, kteří čelí skutečným výzvám
Pečlivě připravené programy, které cílí na změnu chování, jsou klíčem k úspěšnému řešení složitých problémů, jako např.:
Přímá spolupráce s těmi, kterým stojí v cestě za cyklistikou ty největší překážky, může těmto lidem pomoci zvednout se a začít, ať už prožívají problémy se skladováním či krádežemi jízdních kol, se standardy ve vlastní kultuře nebo s vnímáním společenského statutu. Tohle všechno může být problémem v komunitách, které příliš často na kole nejezdí.
Postav to, a oni vždycky nepřijdou
Ukázkový příklad vyloučení komunity z cyklistiky najdeme v projektu „Ulice budoucnosti“ v novozélandském Aucklandu.
Výsledkem oceňovaného infrastrukturního projektu za několik milionů dolarů na podporu rozvoje cyklistiky je relativně malý počet lidí, kteří místo auta používají pěší, cyklistickou či veřejnou dopravu.
Hlavními nedostatky projektu jsou:
Výzkumníci dospěli k závěru, že síla investic do infrastruktury byla oslabena nedostatkem investic do jiných bariér, se kterými se potýká zdejší komunita.
Je načase investovat do programů zaměřených na změny dopravních návyků
Jak tedy podpoříme lidi, aby mohli naplno využívat novou infrastrukturu a změnit způsob dopravy? A především ty, kdo žijí v obtížně dostupných obcích?
Jednoduchá odpověď je investování do cílených programů a strategií podporujících změny chování (např. tzv. social prescribing).
Existují důkazy o vysoké návratnosti investic do opatření ve prospěch veřejného zdraví, často jde až o 14 liber na každou investovanou libru.
Lidé na prvním místě – tak to vidí Sustrans
Náš jedinečný přístup pomáhá komunitám rozvíjet pěší a cyklistickou dopravu. Zaměřujeme se jak na novou infrastrukturu, tak na programy pro realizaci behaviorálních změn. Jen dva příklady za všechny: program Bike It pro Londýňany a spolupráce s Transport for London na vytváření Zdravých ulic.
Lepší „nový normál“ pro aktivní dopravu
Pokud jde o způsoby dopravy, chceme, aby ten nový normál byl lepší než předchozí.
Je důležité vnímat tuto dobu jako příležitost k rozvoji veškeré aktivní mobility.
Mít prostor a prostředky pro aktivní a samostatný pohyb pomáhá pacientům po prodělání nemoci Covid-19 dostat se zpět do formy.
Aktivní mobilita přispívá k lepšímu zdraví a životní pohodě všech i v dlouhodobém horizontu.
Podporu cyklistické a pěší dopravy je třeba provádět inkluzivním způsobem, tak, aby z ní mohli mít prospěch všichni.
Když se nám podaří rozšířit naše metody od pouhého zaměření se na infrastrukturu na kvalitně vypracované programy, které pracují se změnami dopravního chování a jsou upravené přímo na míru dané komunitě, můžeme lépe odstranit překážky a změnit vnímání a postoje veřejnosti k cyklistické dopravě.
