25. 08. 2021
Britská nezisková organizace Sustrans zveřejnila inspirující článek na téma Automobilový půst - jak by vám i planetě mohl pomoci. Spolek Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. připravil překlad této novinky.
Přejeme příjemné čtení.
Pandemie mnoho z nás donutila znovu zvážit, jaký je náš životní styl. Přemýšlejte tedy o tom, co by pro vás osobně i pro celou širší komunitu znamenalo, kdybyste omezili počet jízd autem.
Prázdná ulice v Belfastu během prvního lockdownu v březnu 2020
Mnozí z nás během covidových lockdownů objevili, že mají nohy, jiní zase „nový“ jízdní prostředek s koly. Od března 2020 prudce vzrostl počet lidí, kteří si oblíbili chůzi a jízdu na kole. Také obchodníci udávají vyšší prodeje vycházkové obuvi a cyklistického vybavení.
Nákupní a volnočasová centra byla uzavřena a my jsme byli nuceni hledat alternativy, vrátit se k základům a nalézat odpočinek v uličním prostoru. Objevili jsme parky a venkovní prostory, které jsme předtím neuměli ocenit. Díky menšímu provozu na silnicích jsme zase mohli slyšet ptačí zpěv a ti z nás, kdo oprášili svá jízdní kola, se na klidných ulicích cítili mnohem jistěji.
Bohužel, provoz je opět tam, kde býval, naše zkušenosti z pandemie nám však dokázaly, že chůze a jízda na kole jsou jako způsoby dopravy realizovatelné, a dokonce mohou být i příjemné.
A navíc jsou prospěšné pro nás i naše prostředí.
Přínosy pěší a cyklistické dopravy
O přínosech chůze a jízdy na kole pro naše psychické i fyzické zdraví existuje celá řada důkazů.
Podle jedné z nejrozsáhlejších studií na University of Glasgow pravidelná jízda na kole do práce sníží riziko vzniku rakoviny až o 45 %, riziko srdeční choroby o 46 %.
Představte si, že by existovala pilulka, která by mohla téměř o polovinu snížit riziko, že některou z těchto nemocí onemocníte. Praktičtí lékaři by takové pilulky rozhodně předepisovali.
Kromě toho máme také stále víc informací o vlivu automobilové dopravy na znečišťování ovzduší a na klimatické změny.
Negativní vliv dopravy na ovzduší
Nečistoty v ovzduší často nejsou okem viditelné. Lidé, kteří žijí v silně znečištěných oblastech, nemají vždycky povědomí o toxinech, jež vdechují. Místa s nejvyšším množstvím emisí NO2, který většinou produkují dieselové motory, bývají přímo uvnitř měst, kde převažuje hustý dopravní provoz. NO2 má škodlivý vliv na plíce, způsobuje kašel, sípání a astmatické záchvaty.
Řadu zdravotních potíží včetně srdečních chorob a mrtvice způsobují i emise prachových částic z opotřebení pneumatik a brzd.
A pokud se domníváte, že uvnitř auta jste víc chráněni než venku, není tomu tak. Bývalý hlavní vědecký poradce Spojeného království Sir David King popisuje automobily jako „krabice shromažďující toxické plyny“. Již před dvaceti lety bylo v rámci experimentu prokázáno, že lidé uvnitř vozidla jsou vystaveni mnohem vyšším hladinám nečistot v ovzduší než ti, kdo po stejné dopravní komunikaci jdou pěšky nebo jedou na kole.
Vyzkoušej automobilový půst – jdi pěšky nebo jeď na kole do své oblíbené kavárny a spaluj kalorie předtím, než si dáš kousek dortu.
Vliv dopravy na klimatickou změnu
Pokud ve vás nevzbuzují obavy negativní dopady na lidské zdraví, zkuste se zamyslet nad environmentálními dopady. Doprava je největším emitorem skleníkových plynů – ve Spojeném království jde o 28 %. A ačkoliv elektromobily pomohou snížit množství lokálních emisí, stále mají výrazný environmentální dopad. Podle modelů je nutné snížit do roku 2030 podíl osobní automobilové dopravy o 20 až 60 %, pokud chceme naplnit klimatické cíle, jejichž dosažení je nezbytné ke zmírnění katastrofických předpovědí o záplavách, suchu, požárech a nedostatku potravin.
Jak získat nové zdravé návyky
Naše závislost na jízdě autem je nezdravá. Jsme si vědomi, jaké to přináší problémy, stejně ale nakonec skočíme do auta a jedeme i jen tu krátkou cestu do obchodu. Dost se to podobá našim stravovacím návykům. Víme, že je dobré jíst víc ovoce a méně tučných potravin, přesto si vždycky nevybereme tu nejzdravější variantu. Možná bychom měli ke svým dopravním návykům přistupovat jako k redukční dietě.
Ujet na kole tři kilometry trvá průměrně 15 minut, což je dost podobné cestě autem. Za zamyšlení stojí i čas, spotřeba paliva a znečištění, které souvisí s hledáním parkovacího místa. A teď přemýšlejte o všech přínosech, které vy i vaše komunita získáte, když své jízdy autem omezíte. Představte si, jaká změna by nastala, kdyby všechny cesty kratší než 3 km lidé vykonali pěšky nebo na kole. Byli bychom zdravější, vzduch by byl čistší a možná, že bychom znovu uslyšeli ptačí zpěv.
Proč nenechat své auto odpočívat alespoň na jeden den v týdnu?
Tady máte několik jednoduchých možností, jak udělat změnu: