Aktuality podle tagu
31. 07. 2021
Pedestrianizace celých ulic může být opatřením blokujícím přístupnost určitých oblastí pro provoz osobních aut. Drobnější opatření v oblasti infrastruktury však také mohou mít významný vliv na bezpečnost chodců. Německá studie poukázala na různá opatření menšího rozsahu a jejich účinky. Jednalo se například o ostrůvky pro pěší, rozšíření obrubníků pro pěší, zúžení silnic nebo výsadbu rostlin, abychom jmenovali jen několik z nich. Ostrůvky pro pěší jsou oddělené oblasti uprostřed silnice, které umožňují chodcům udělat si při přecházení rušných silnic první či druhé třídy přestávku - což je opatření obzvláště praktické pro starší lidi, osoby s omezenou mobilitou a děti. Toto drobné infrastrukturní opatření snižuje rychlost, zvyšuje pozornost řidičů a zkracuje vzdálenost pro přecházení ulice. Zkrácení vzdálenosti je také hlavním důvodem z implementaci zúžení silnic, což také přispívá ke zklidnění provozu.
Dalším významným opatřením ke zvýšení bezpečnosti chodců a cyklistů na silnici je snížení nejvyšší povolené rychlosti ve specifických vysoce rizikových zónách v celé městské oblasti. I když nejvyšší povolenou rychlost snížila v určitých oblastech různá evropská města, zaslouží si zvláštní pozornost dva příklady z nedávné doby: španělské Bilbao a belgická metropole Brusel. Bilbao získalo v roce 2020 cenu EU za bezpečnost na silnicích ve městě (Urban Road Safety Award) a Brusel získal v roce 2019 cenu za plánování udržitelné městské mobility (Award for Sustainable Urban Mobility Planning).
Bilbao jako součást svého SUMP vypracovalo v roce 2007 plán bezpečné mobility, který od roku 2011 omezil smrtelné nehody na silnici na maximálně tři oběti za rok. Tím, že jako první město s více než 300 000 obyvateli zavedlo nejvyšší povolenou rychlost 30 km/hod na 87 % všech svých silnic, učinilo Bilbao významný krok ke zvýšení bezpečnosti na silnici a současně ke snížení znečištění hlukem a dalšími negativními vlivy dopravního provozu osobních aut. Tato opatření se setkala se širokým souhlasem díky holistickým diskusím s místními zainteresovanými aktéry a silným komunikačním plánem, který přispěl k přijetí tohoto opatření ze strany rezidentů. Očekávání, že omezení rychlosti na 30 km/hod povede k prodloužení doby cestování a bude bránit plynulosti dopravy, se nenaplnila. Další významná transformace se uskutečnila v Bruselu, který od 1. ledna 2021 také snížil nejvyšší povolenou rychlost na 30 km/hod na všech silnicích s výjimkou několika hlavních silnic. Hlavními důvody pro tento velký krok je snaha řešit hlukové znečištění a bezpečnost na silnici. Výsledky byly viditelné již za jeden měsíc po zavedení, podle kontrol rychlosti v desítkách lokalit této evropské metropole. Údaje naznačují, že se rychlost snížila v průměru o 9 % za jediný měsíc po implementaci, a to jak v zóně 30 km/hod, tak i v zóně 50 km/hod. Na rozdíl od častého předpokladu zůstaly celkové časy cestování stabilní ve špičce i v hodinách mimo špičku.
Jelikož snaha o dosažení tzv. pedestrianizace může být časově značně náročná, jeví se jako velice úspěšný příklad přístupu krok za krokem, který uskutečnilo slovinské hlavní město Lublaň, protože to vedlo k vytvoření zcela pedestrianizované plochy o rozloze více než 100 000 m2 (což odpovídá velikosti více než 140 fotbalových hřišť). Město zahájilo tento proces revitalizace poté, co čelilo zvyšujícím se hladinám silničního provozu v centru města. Toto úsilí bylo provázeno také revitalizací nábřeží řeky v centru města a budováním dalších lávek pro pěší přes řeku. Díky produktivním výměnám názorů s obyvateli Lublaně se tyto dlouhodobé procesy ke snížení provozu osobních automobilů ve městě stále těší souhlasu 88-95 % obyvatel.
Zdroj: Tematické pokyny k Evropskému týdnu mobility
