Aktuality podle tagu
04. 08. 2021
Kvalita ovzduší
Škodlivý dopad znečištění ovzduší je potvrzen nedávnými studiemi Světové zdravotnické organizace (WHO), které odhadují, že každoročně je ve 27 zemích EU a ve Velké Británii znečištěním malými částicemi přímo způsobeno 376 000 předčasných úmrtí. Počet úmrtí souvisejících se znečištěním se nicméně za posledních 30 let snížil na polovinu. Lze pozorovat významné změny v oblasti snížení znečištění ovzduší, používání řešení aktivní mobility, zavádění nových způsobů přepravy, jako jsou elektrokola, a rovněž snahy o rozšiřování městských zón pro pěší a zelených prostor. Evropská města jako Kodaň a Amsterdam se zavázala do roku 2030 nahradit všechna vozidla veřejné dopravy ve svém vozovém parku elektrickými vozidly. Dále se Vídeň rozhodla používat autobusy s alternativním palivem v kombinaci se zásadami podporujícími využívání veřejné dopravy, což zvýšilo podíl využívání veřejné dopravy na 39 %, přičemž tento způsob dopravy generuje pouze 6 % emisí CO₂ spojených s dopravou ve městě.
Aktivní mobilita
Aktivní mobilita namísto osobních vozidel může mít dva pozitivní výsledky: zlepšení fyzického zdraví a omezení emisí výfukových plynů. Pětiletá britská studie dospěla k závěru, že lidé dojíždějící na kole mají o 52 % nižší riziko úmrtí na srdeční chorobu a o 40 % nižší riziko úmrtí na rakovinu. U testovaných subjektů bylo také zjištěno, že mají o 46 % nižší riziko onemocnění srdeční chorobou a o 45 % nižší riziko onemocnění rakovinou.
Z ekonomického hlediska je sedavý životní styl nejen škodlivý pro zdraví, ale také způsobuje Evropské unii celkové ekonomické ztráty přesahující 80 miliard eur ročně. Záměrem Evropského plánu boje proti rakovině je snížit počet úmrtí na rakovinu způsobených mimo jiné vlivem znečištění životního prostředí. Plán je úzce navázán na Zelenou dohodu a její Akční plán nulového znečištění s cílem posílit kroky proti znečišťujícím látkám v členských státech pro dosažení čistšího ovzduší lepším monitorováním, modelováním a plány cílenými na kvalitu ovzduší.
Snížená mobilita může mít také podstatný dopad na starší lidi, což je výzva, která byla identifikována v rámci akce Evropský týden aktivního a zdravého stárnutí. Navíc zmíněná evropská iniciativa řeší tento problém pomocí projektu „Connected Vitality“ (Propojená vitalita) financovaného z EU. V rámci akce EVROPSKÝTÝDENMOBILITY je také věnována detailnější pozornost cyklistice. Vedle strukturálních změn může aktivní mobilitu podporovat rovněž technologický pokrok. Pro mnohé starší lidi je cyklistika fyzicky namáhavější, a proto může být pro tuto věkovou skupinu přínosné zvýšení dostupnosti elektrokol za příznivější ceny. V tomto segmentu lze pozorovat celkový nárůst poptávky, přičemž tržby se za posledních deset let zvýšily šestinásobně a podle prognóz se od roku 2020 do roku 2025 opět zdvojnásobí. Podle nedávných studií z Německa vlastní věková skupina 65-69 let nejvyšší počet elektrokol, konkrétně 16 %. Polovinu cest na elektrokolech v Německu podnikají lidé nad 60 let a 29 % cest na elektrokolech podnikají lidé ve věku nad 70 let. Denní vzdálenost ujetá na elektrokolech u uvedených věkových skupin je o čtyři až osm kilometrů delší než u „normálních“ jízdních kol, což představuje nárůst o 70 %.
Mikromobilita
Vedle elektrokol je dalším nedávným trendem sdílení volně stojících jízdních kol a elektrokoloběžek v centrálních oblastech měst po celé Evropě - známé jako řešení mikromobility. Lze je považovat za rychlé a čisté řešení pro snížení emisí v centrálních oblastech a nabízející rychlou alternativu, jak se dostat z bodu A do bodu B v městském prostředí. Hodnocení v Bukurešti v rámci programu Interreg naznačuje, že lokální poskytovatel elektrokoloběžek „Flow“ tvrdí, že každé vozidlo snižuje v průběhu svého životního cyklu emise až o 3 500 kg uhlíku. Zda bude možné těchto čísel dosáhnout, závisí na životnosti a na době používání. Podle jedné studie mají elektrokoloběžky dobu aktivního používání pouze 28 dní, než jsou sešrotovány. Je však třeba zdůraznit, že elektrokola a elektrokoloběžky mají nulové emise výfukových plynů a zlepšují nabídku mobility v městských prostředích. Pokud se provádí údržba a opravy vozidel a jejich následný sběr způsobem šetrným k životnímu prostředí, mohou tato řešení nabídnout životaschopnou alternativu.
Zdroj: Tematické pokyny k Evropskému týdnu mobility
