VEŘEJNÝ PROSTOR JAKO DRUHÝ OBÝVÁK

04. 02. 2021

Zveřejňujeme překlad zpravodaje EPOMM 10/2020 na téma VEŘEJNÝ PROSTOR JAKO DRUHÝ OBÝVÁK

Vážený čtenáři,

Člověk přitahuje dalšího člověka, lidé přitahují lidi. Charakteristikou města, ve kterém stojí za to žít, je maximálně kvalitní, bezpečný a atraktivní veřejný prostor, který lze vnímat jako „obývací pokoj“ každého města. Jde o jedno z nejdůležitějších míst pro setkávání a komunikaci osob z různých společenských, kulturních a etnických skupin. Proto se tato elektronická aktualita EPOMM týká projektů, iniciativ a strategií, které usilují o údržbu a rozvoj veřejného prostoru v městských oblastech, a přitom zohledňují kvalitní plánování, pečlivou koncepci a aktivní zapojení obyvatel.

Autor: Fred Dotter, Mobiel 21 pro EPOMM

Témata, která byla zveřejňována v předchozích dnech, jsou následující:

• Co je městský prostor?
• Od historických center měst až k nově budovaným oblastem - Rakousko
• Aktivní mobilita zlepšuje veřejný prostor – Německo
• Sousedství je tam, kde probíhá každodenní život
• Oáza klidu v každodenním shonu města
• Město s lidským rozměrem, místo pro život a setkávání (o parkletu)
• Městský prostor patří lidem, ne parkujícím autům, o parkovací politice
• Nová interpretace veřejného prostoru

Závěr

Celostní přístup k plánování rozvoje měst umožňuje podporovat udržitelné způsoby mobility, usnadňovat mezilidskou interakci a zvyšovat kvalitu života ve městech. Celistvý přístup má velký význam i pro místní obyvatele a turisty, protože atraktivní městský prostor, jehož koncepce byla vytvořena s pečlivostí a z perspektivy člověka, zlepšuje pohodu lidí a usnadňuje volbu dopravního prostředku.

Rušná centra měst jsou velmi důležitým prostorem, jehož koncepce může lidem pomoci dělat udržitelná rozhodnutí, a z tohoto hlediska tento prostor vyžaduje zvláštní pozornost.

Nezbytnou součástí celistvého přístupu k plánování měst je participace veřejnosti, spolupráce s dalšími obory a zájmovými skupinami. Urbanisté mohou k dosažení cílů udržitelného rozvoje měst využít osvědčené metody. Jedním z příkladů je tzv. placemaking, jehož cílem je posílit vazby mezi lidmi a místem, a to především důrazem na participaci obyvatel a odpovědnost zájmových skupin jak za proces, tak za jeho výsledky.

A posledním, avšak neméně důležitým klíčem k úspěchu je trvalý rozvoj znalostí a schopností všech urbanistů a městských projektantů, jejich ochota využívat nové metody a zapojit veřejnost laickou i odbornou do své každodenní práce.

Štítky: Design ulice (Dobrá praxe, tag25)