05. 01. 2021
V posledních padesáti letech po celém světě výrazně vzrostla doprava, především ta automobilová, což lidem přineslo nebývalou míru mobility, nezávislosti, a také příležitostí, které zcela změnily náš dosavadní způsob života.
Současně se však objevily nové problémy, zejména zdravotní a sociální. To, jak cestujeme, naše individuální volby, preferovaný způsob dopravy, kam cestujeme a jak často, společně s vládní politikou, která naši volbu ovlivňuje, to vše má značný dopad na naše zdraví.
Rovněž se ukázalo, že další zdravotní rizika se objevují s poklesem fyzické aktivity kvůli nadužívání těch způsobů dopravy, jež působí destruktivně na životní prostředí, a s fragmentací městských čtvrtí kvůli silniční infrastruktuře a hustému dopravnímu provozu. Tyto dopady na lidské zdraví ovlivňují společnost jako celek, nejvíce však určité skupiny obyvatel, především ty nejzranitelnější. Podle současných poznatků jsou zdravotní rizika, která vznikají v důsledku intenzivní motorové dopravy, mnohem rozmanitější a složitější, než jsme se domnívali v minulosti. I přesto bývá jejich rozsah často podceňován.
Podle výzkumu Evropské agentury pro životní prostředí vystavení nečistotám v ovzduší zapříčinilo v roce 2016 v zemích EU cca 400 tisíc předčasných úmrtí. Zpráva o kvalitě ovzduší v Evropě pro rok 2019 (Air quality in Europe — 2019) udává, že i přes jisté zlepšení čistoty ovzduší v evropských zemích je trvalé znečištění, a to především v městských oblastech, stále příčinou poškozování lidského zdraví. Výzkumníci v této zprávě došli k závěru, že téměř všichni Evropané, žijící ve městech, jsou i nadále vystavováni takovému množství nečistot v ovzduší, které překračuje normy, jež pro kvalitu ovzduší stanovila SZO.
Zdroj: http://epomm.eu/
Zdroj foto: smartcitiesworld.net