25. 10. 2020
Milán, Amsterdam, Brusel a Paříž. Všechna tato města se během koronavirové krize rozhodla do ulic vylákat víc lidí na kolech. A to pomocí opatření jako vytváření nových cyklopruhů, cyklostezek či aplikování nových strategií bezmotorové dopravy. To všechno přineslo velký nárůst počtu cyklistů, zrychlení i zpříjemnění dopravy. V Česku se zatím vede vášnivá diskuse o každém opatření pro cyklisty na silnicích.
Statistiky dopravy ale hovoří jasně: Obliba jízdního kola během pandemie výrazně stoupla. Obliba bezpečných cyklostezek mezi Čechy se projevila i v období březen - květen 2020, kdy v důsledku zavedení opatření proti šíření COVID, vzrostly počty uživatelů cyklostezek běžně o 40 - 60%[1]
Nová zpráva Evropské rady pro bezpečnost dopravy (ETSC) ve své poslední zprávě v rámci programu PIN (Index bezpečnosti dopravního provozu na silnicích) zkoumá aktuální dostupné údaje o současné úrovni bezpečnosti cyklistů a chodců ve všech státech EU i v dalších zemích, které poskytly svá data.
Podle Evropské rady pro bezpečnost dopravy (ETSC), v zemích EU klesají počty usmrcených cyklistů osmkrát pomaleji než počty osob usmrcených v motorových vozidlech. ETSC vyzývá k okamžité akci, která by pomohla výrazně zvýšit bezpečnost udržitelných způsobů dopravy, jako jsou chůze a jízda na kole.
Graziella Jostová, projektová ředitelka ETSC, k tomu uvedla:
„Evropská unie čelí mnoha problémům, jako je klimatická krize, úmrtí a vážná zranění při dopravních nehodách, znečišťování ovzduší či obezita. Strategie zaměřené na zvýšení bezpečnosti chodců a cyklistů mohou významně přispět i k řešení dalších uvedených problémů. Některé státy EU, v první řadě Holandsko a Dánsko, ukazují správnou cestu vpřed. Když to zvládnou tyto státy, může to zvládnout i zbytek EU.“
Jak je uvedeno ve zprávě, podpora aktivní mobility může hrát významnou roli v našem úsilí o překonání většiny výše uvedených problémů. Navíc jde o strategii přínosnou i pro ekonomiku. Podle střízlivých odhadů již současná míra cyklodopravy v EU přináší ročně cca 150 miliard euro. Naproti tomu negativní externí náklady motorové dopravy (dopravní zácpy, znečištění a klimatická změna) jsou podle nedávné studie pro Evropskou komisi odhadovány na 800 miliard euro ročně.
ETSC proto přichází ve zprávě s několika doporučeními:
Pro zvýšení bezpečnosti na evropských silnicích doporučuje Evropská rada pro bezpečnost silničního provozu oddělit cyklisty od provozu motorových vozidlech na všech silnicích s povolenou rychlostí vyšší než 30 km/h. Odkazuje se přitom na německé technické podmínky pro cyklisty „Guidelines for Cycling Facilities (ERA 2010)“, které doporučují od 30 km/h hledat různé druhy oddělení, například formou ochranných pruhů pro cyklisty.
Obě zprávy jsou ke stažení v příloze tohoto článku, kde je možné si příslušné vyhledat. Doporučení ke zvýšení bezpečnosti obsahuje zpráva THE EUROPEAN UNION’S ROLE IN PROMOTING THE SAFETY OF CYCLING, a to na str. 14, kapitola 2.7. Daný dokument rovněž odkazuje na Plány udržitelné městské mobility (SUMP), kde se tato opatření rovněž podporují.
Obecně v České republice zatím převládá přístup z pohledu automobilové dopravy, a to na úkor opatření pro cyklisty. Cyklostezky není problém vybudovat, ale smysluplnou síť bezpečných tras pro cyklisty bez cyklistických pruhů jednoduše nelze zrealizovat. Přesto se v praxi často setkáváme s předsudkem, že realizace cyklistických pruhů je pro cyklisty nebezpečná. Na silnicích s návrhovou rychlostí vyšší než 30 km/h, kde navíc již dnes prokazatelně lidé na kolech jezdí, má smysl vybudování jakýchkoli ochranných opatření.
Zdroj: Zpráva PIN Flash 38. Nakolik bezpečná je pěší a cyklistická doprava v evropských státech?, Evropská rada pro bezpečnost dopravy (ETSC)
Více najdete zde:
[1] Zdroj: http://www.mereninavstevnosti.cz/ (TOP 2019)