Aktuality podle tagu
16. 10. 2020
Přetížené silnice, chybějící obchvaty, kamiony v centru měst a obcí. Hluk, prach, nebezpečí. K tomu dlouhodobě podfinancované opravy komunikací, chybějící chodníky či cyklostezky. Veřejná doprava nedostatečná. Jak z toho ven?
Zázračný lék neexistuje. Auta budou jezdit stále, komunikace se budou rozbíjet, obchvaty se za rok nepostaví a mnohde to ani nejde. Přesto ale máme mnoho možností, jak dopravu ve městech lépe zorganizovat, zklidnit a zpříjemnit pro lidi. Negativní dopady na život a bezpečí obyvatel mohou být významně nižší.
Text připravil Ing. David Michalička, místostarosta města Říčany a vyšel v časopise Silniční síť
Silnice I.třídy a kamiony ve městech
Hlavní tahy přes města a obce jsou většinou tvořeny silnicemi I.třídy, které spravuje ŘSD. Obchvaty měst a obcí by mnohde byly přáním obyvatel, ale ne vždy je možné je rychle realizovat. Pomohlo by však, kdyby stát plošně zajistil, aby se těžká tranzitní nákladní doprava držela na dálnicích či silnicích I.třídy mimo města. Často se totiž stává, že si kamiony zkracují cestu po silnicích nižších tříd, které vedou přes obce. Tím zatěžují jednak obyvatele, ale i samotné komunikace, které na takovou zátěž nejsou dimenzovány. Jistě by pomohlo zavedení satelitního mýta a zpoplatnění i nižších tříd, aby i delší jízda po dálnici byla vždy nejvýhodnější.
Seznam plánovaných obchvatů má vláda v Národním investičním plánu. Ovšem jeho vznik byl řekněme problematický a nevíme, jak se s ním bude dále pracovat. V ČR máme něco kolem pěti a půl tisíce kilometrů silnic I. třídy. Při hustotě osídlení se dotýkají stovek obcí. Když si vezmete jakoukoli ze silnic první třídy, naleznete nejméně jednu obci, kterou prochází nebo alespoň křížení s dalšími důležitými tahy probíhá v centru města. Tím pádem usuzuji, že jich budou stovky. Dokonce "jedničky" spojující dálnice vedou centry obcí (např. I/3 Miličín a Olbramovice, I/4 např. Čimelice). Samozřejmě můžeme ukázat, kde se obchvaty v nedávné době podařilo vybudovat, např. dlouhý obchvat Slaného a obchvat Řevničova, který vznikl spolu s výstavbou dálnice D6. Obchvat Skleného nad Svitavou dostal nedávno ocenění.
Obecně nelze najít jeden důvod neexistence obchvatů. Pokud by mělo ŘSD kategorizaci obchvatů (priority např. dle počtu zasažených obyvatel, intenzity a nákladnosti stavby), realizace ovlivní legislativní zdržení a celé stavební řízení pořadím určitě řádně zamíchá. Dalším problémem jsou peníze. Stát nemá samozřejmě dostatek prostředků na postavení všech obchvatů najednou, ostatně by zde nebyla ani dostatečná nabídka stavebních firem. Klasickým problémem je tzv. "NIMBY" efekt, kdy každá nová stavba někomu pomůže a jinému může uškodit. Ten druhý je zpravidla víc slyšet.. Příkladem mohou být Velké Přílepy, kde starousedlíci trpí velkým provozem v centru obce, jejich sousedé z okraje vyvolali referendum proti této stavbě a vyhráli. Tady se dotýkáme i dalšího problému, přes Přílepy vede silnice II. třídy, která si ovšem intenzitou nezadá s lecjakou jedničkou. Tedy problém s nadměrnou dopravou mají často i obyvatelé podél nižších tříd.
Krajské silnice II.a III.třídy
Mnoho krajských silnic vede přes samotné centrum měst a obcí. Je třeba uvést, že za posledních několik let se výrazně zlepšil jejich stav, na mnohých místech je nový povrch. Co je však škoda, že při opravách či rekonstrukcích se často pouze kopíruje starý profil a stav vozovky. Nemyslí se na chodníky, přechody, cyklostezky, parkování a další opatření, která dnes k dopravě ve městech i mimo ně neodmyslitelně patří. Jsou i světlé výjimky – například nový průtah silnice I/16 Jilemnicí, nebo třeba I/11 přes centrum Častolovic. Všude by pomohlo, kdyby stát a kraj musely již od začátku přípravy rekonstrukcí a oprav průtahů respektovat požadavky měst a obcí (a moderní trendy v projektování měst) na zajištění bezpečnosti a prostoru pro pěší a cyklisty. Doprava ve městě totiž není zdaleka jen o autech. Mnoho z nás na kratší vzdálenosti raději nechá auto doma, pokud je však cesta bezpečná a příjemná. Když se toto povede, vypadají pak města jako v Rakousku, Německu či Holandsku.
Dle výzkumů je vliv znečištění ovzduší na zdraví člověka významný. Spolu s hlukem mohou způsobovat širokou škálu nemocí. Exhalace narůstají také díky tomu, že vozidla v obcích častěji zastavují a rozjíždějí se. Samozřejmě s větším provozem narůstá riziko kolize účastníků provozu. Všudypřítomný stres pramení z pocitu ohrožení, např. že se stane nehoda nebo dítě vběhne pod auto. Častým problémem je paralýza místní dopravy v centrech obcí. Abychom byli spravedliví, musíme zmínit i pozitivní externality. Většina větších měst vznikla na důležitých obchodních trasách, na obchodu byla založena prosperita a místní podnikatelé z ní také mohou čerpat. Vybudování obchvatu má vždy vliv na ekonomiku obce. Jinou výhodou je zpravidla vyšší frekvence autobusových spojů apod.
Průtahy městy, a hlavně menšími obcemi jsou obrovským problémem. Získat prostředky na bezpečnostní opatření je velmi těžké. Na zvýšení bezpečnosti přispívá SFDI, ale zoufale málo. Obce se starají o osvětlení, chodníky, odvodnění silnic. Často platí i další opatření jako radary, ostrůvky, přechody, semafory apod. ŘSD při velkých rekonstrukcích komunikací neřeší nic mimo komunikaci a život lidí v obcích je zpravidla nezajímá, hlavní cíl je plynulost dopravy. Málokdy se povede udělat alespoň investici společně. Nedávno Svaz oslovila starostka obce Litohoř, obce s 550 obyvateli na silnici č. 38 úseku z Jihlavy do Znojma. Obec si zaplatila dopravní studii zvýšení bezpečnosti na této silnici. ŘSD nefinancuje žádná opatření, zpravidla nepomůže při projekci a při svých rekonstrukcích záměry obce nemusí respektovat a často preferují plynulost dopravy před obyvateli obce. Pro malé obce, kde starosta nepracuje na plný úvazek se vyřízení takového projektu může protáhnout na mnoho let a nakonec zjistí, že nemá dost prostředků. Toto se ovšem týká například Středočeského kraje.
Místní komunikace
Městská ulice nemá být pouze širokou asfaltovou plochou a bariérou plnou hlučných aut. Takovou ulici vlastně nikdo před svým domem nechceme. Ulice má být též bezpečným místem pro chůzi a bezmotorovou dopravu s množstvím zeleně, mobiliářem a posezením u kávy. Starostové pokrokových českých měst toto ví. Pokud mají po svém boku kvalitního projektanta, mají již plány, jak dopravu a udržitelnou mobilitu ve svém městě řešit. Nemají však, bohužel, téměř žádnou podporu dotačních titulů. Místní komunikace nejsou až na výjimky podporovány. Další projekty pro bezpečnost ve městě (SFDI, IROP) mají zase tak komplikovaná kritéria a podmínky, že většina měst a obcí na ně nedosáhne, případně ani nemají aparát na podání žádosti.
Bude toho ještě hodně, co musíme udělat, starostové, vláda, odpovědné orgány. Bez vzájemné spolupráce se nikam neposuneme. Ale ta představa pro život přívětivého místa, ať už obce či města, určitě stojí za to.
https://mapy.cz/zakladni?x=15.0446376&y=49.6587929&z=8&q=nov%C3%A9%20obchvaty
