12. 08. 2020
Proč se v Paříži podporuje cyklodoprava, když ji vlastně nikdo nechce? I takto provokativně by se dala popsat situace v Paříži. Jak jsme se na to přišli? Iniciativa Plan Vélo starostky Hidalgové se potýkala s opozicí ze strany automobilového a ropného průmyslu i ze strany řidičů motorových vozidel, kteří měli námitky proti omezení prostoru pro motorovou dopravu ve prospěch stezek pro cyklisty. Dojíždění na kole se stále týká jen 3 % všech dojíždějících, zatímco 70 % pracujících Francouzů dojíždí do práce autem.
Takové názory jsou velmi blízké i českému myšlení. Vźdyť na tom kole nikdo nejezdí. Jenže v Paříži si z takových názorů nic nedělali a šli do změn. Proto bychom se mohli něco z pařížského přístupu něco naučit. Podpora cyklodopravy má smysl!!!
Jaká je tedy pařížská realita? Fenomén proměny Paříže od ulic ucpaných auty k městu fajn pro život, který začal díky starostce Anne Hidalgo a jejímu týmu už v posledních letech, je po koronavirové krizi inspirací doslova pro celý svět a neuplyne týden, aby se v ulic francouzské metropole neobjevila nová velká reportáž. Americký magazín Time do detailu popsal atmosféru města, ukázal, jak přerozdělení prostoru od aut ve prospěch lidí, co jdou po svých nebo jedou na kole vrátilo do ulic život a také konstatoval, že jen s odvážnými starostkami a primátory vede cesta do budoucnosti: “Byly to jednotlivé vlády, kdo podepsal globální Pařížskou dohodu o snižování emisí skleníkových plynů, je však na lidech jako Anne Hidalgo, abychom kolem sebe začali vidět praktické kroky vedoucí k jejímu splnění.”
Jízdní kolo bylo vždy součástí jak české, tak i francouzské kultury, především pro účely sportovního či volnočasového vyžití. V Paříži ale vznikla iniciativa Plan Vélo starostky Paříže Anny Hidalgové, jejímž cílem bylo zvýšit počet cyklostezek ve městě, aby se jízdní kolo stále častěji používalo i jako dopravní prostředek pro dojíždění. Starostka Hidalgová původně přislíbila do března 2020 zdvojnásobit stávající počet kilometrů cyklostezek ze 700 na 1400 km. Tento plán byl však upraven na celkový počet 1000 km cyklostezek a do konce roku 2019 bylo realizováno jen necelých 40 %.
Pokud česká vláda nedávno zveřejnila, že do cyklodopravy chce dát 2 miliardy korun, neměla by na to česká města zareagovat ve svých plánech SUMP podobně jako v Paříží - jít do změn?
Iniciativě Plan Vélo má již první výsledky. Naše města mohou jít proto směle podobnou cestou, neboť v Paříži díky vyššímu počtu cyklostezek mnohem víc lidí dojíždí na kolech. Snaha zlepšit podmínky pro cyklisty v ulicích Paříže vykazuje působivé výsledky. Nejnovější statistické údaje ukazují, že podíl cyklistické dopravy v centru i v okrajových částech města vzrostl o 54 %, a to během jednoho roku od realizace značného počtu cyklostezek, z velké části oddělených od motorové dopravy.
V loňském září nainstalované měřiče, které monitorují počty cyklistů, poskytují městu přesnější údaje o tom, jak jsou stezky využívané. V období od září 2018 do září 2019 byl zaznamenán nárůst o 54 %, konkrétně jde denně o 840 tisíc cest vykonaných na jízdním kole. Pořád je to mnohem méně než počet cest autem, kterých je 14,8 milionů denně, jejich počet však od roku 2010 klesl o 5 %.
Průzkumy naznačují, že lidé začínají častěji používat jízdní kolo jako dopravní prostředek pro dojíždění. Pařížané pro to mají i svůj vlastní termín: „vélotaf“. To vysvětluje značné investice do sítě RER-V s cílem rozšířit cyklostezky až za pařížský obchvat, aby dojíždění na kole bylo dostupné i pro ty, kdo žijí na předměstí Paříže. Podle kanceláře starostky je úkolem sítě RER-V zajistit cyklistům jízdu „bez pochybností, zcela bezpečnou a na dlouhé vzdálenosti“.
Ale i Paříž má své problémy: Cyklisté v Paříži mají stále omezené možnosti parkování, a i když vláda poskytuje obcím finanční prostředky na rozvoj bezpečné infrastruktury, podle Réseau Action Climat (RAC), francouzského zástupce v organizaci Transport&Environment, tato částka nestačí pokrýt potřebné náklady.
Chris Bowers