14. 06. 2020
Výborný článek o principu parkování v České republice vyšel v Respektu 9. 9. 2019, ale stále je poplatný své době
Celostátní politika je o kmenové identitě, všechna ostatní je z 90 procent o parkování.
Města jsou hned po ohni druhý nejdůležitější lidský vynález, hlavně proto, že umožnila vznik téměř všeho ostatního, včetně aktivit jako organizované zemědělství, nebo industriální výroba, tedy věci které si s městy už málokdy spojujeme. Města navíc ilustrují stav civilizace a můžou být krásná, i když naprostá většina jejich plochy rozhodně krásná není.
Není těžké ukázat obrázek hezkého městského prostředí, třeba tenhle:
Asi málokdo namítne, že je s tímto něco zásadně v nepořádku, bohužel toto prostředí je v našich podmínkách prakticky nepostavitelné a každá legislativní úprava, která by ho umožnila by v konfrontaci s voliči neuspěla. Ten hlavní důvod totiž je, že současná výstavba se řídí především rychlostí, geometrií a parkovacími kapacitami automobilové dopravy a vše ostatní slouží jen jako kamufláž tohoto faktu.
Hlavním problémem dnešních měst je, že parkování je příliš mnoho a ve většině případů je příliš levné.
Toto není hejt na auta, auta jsou legitimní typ dopravy, toto je hejt na hloupý systém poskytování a organizace parkování v ČR, který bez ohledu na nekonečnou výstavbu parkovacích kapacit kdekoliv způsobuje mimo jiné stále horší dostupnost parkování.
Dojem nedostatku parkování je univerzálně sdílená hodnota kdekoliv na světě – problémem každého města libovolné velikosti bude “máme nedostatek parkování,” i když jen při zběžném pohledu na auty obsypaná centra je parkování často to jediné, čeho má dané místo dostatek.
Na obrovské parkovací kapacity ve městech jsme tak zvyklí, že na nich málokdo vidí něco nepatřičného. Plánování měst zná většina lidí ze SimCity. Vypadá hezky, jednoduše a přehledně, protože autoři hry do ní záměrně nedodali metriku, která nejvíc ovlivňuje městské prostředí – parkování. Nikoho by totiž nebavilo hrát hru co vypadá takto:
Průměrné auto stráví většinu své životnosti někde zaparkované. A přestože na každé z 5,5 milionu českých aut připadají zhruba 3 až 4 parkovací stání, až třetina vší městské dopravy jsou auta, která hledají místo k parkování.
Problém parkování je, že ideální parkovací místo je přesně před vchodem do čehokoliv kde během dne potřebujeme být, je rezervované jen pro nás a je úplně zadarmo.
Nízká cena za parkování vytváří zdání, že jejich výstavbě brání jen zlý úmysl těch, kteří nemají rádi auta. Proč by jinak města nechtěla poskytnout univerzálně dobrou věc?
Stejně jako zřejmě platí, že v zákopech není nikdo ateista, podobně platí, že bez ohledu na pravolevé schéma politických stran jsou v dopravní politice všichni socialisti. Paradoxem je, že zejména strany, které jinak navrhují zpoplatnit a zprivatizovat většinu státních aktivit včetně zdravotnictví, nebo školství, přistupují k automobilové dopravě jako k něčemu co má stát rozdávat zadarmo.
Parkovací místa samozřejmě levná nejsou, jsou naopak velmi drahá. Jen stavební náklady na libovolné místo jsou většinou výrazně vyšší než hodnota na nich zaparkovaného auta. Nikoho nenapadne, že by města měla rozdávat auta téměř zadarmo, ale v případě parkování platí představa, že každý má na ně nárok a povinností někoho jiného je místa poskytnout – zadarmo.
Celý článek je pak k přečtení zde.