Ochrana klimatu: Adaptační strategie připravují města i kraje

05. 06. 2020

Výkyvy počasí, jaké nemají obdoby v posledních 500 letech. Ve stejný den se tak ve zprávách sejdou varování před povodněmi z přívalových dešťů i upozornění na rizika z dlouhodobého sucha.  Nejen města, ale také kraje i stát se připravují na změny, které to s sebou přinese. Na tomto místě chceme jen připomenout, že opatření pro adaptaci na změnu klimatu se budou objevovat i v souvislosti s plány mobility. Obě témata - mobilita i životní prostředí - spolu totiž velmi úzce souvisí.

Proč musí plány mobility reagovat na změny klimatu

Podíl dopravy na celkových emisích oxidu uhličitého v ČR od roku 1990 postupně narůstá. Tento trend souvisí především s růstem objemů individuální automobilové dopravy a silniční nákladní dopravy. Počet registrovaných osobních automobilů se mezi lety 1990 a 2014 zdvojnásobil.

• Spálením jednoho litru nafty vzniká 2,65 kg CO2.
• Na jednoho občana ČR připadá roční produkce cca 11 t CO2.
• ČR patří k zemím s velmi vysokou spotřebou energie na obyvatele a s velmi vysokou produkcí oxidu uhličitého na obyvatele. Produkcí 11 t CO2 /osoba/rok převyšujeme nejen průměr světa, ale též průměr EU i Čínu.
• Doprava se v ČR na konečné spotřebě energie podílí 27 %.

Typy opatření ke změně

V reakci na změnu klimatu je možné přijímat dva základní typy opatření:
1) mitigační opatření, což jsou přímá či nepřímá opatření ke snížení emisí skleníkových plynů (např. efektivnější využití zdrojů energie, využití solární či větrné energie, zateplení budov, atd.), a 
2) adaptační opatření, což jsou opatření k přizpůsobení přírodního nebo antropogenního systému skutečné nebo předpokládané změně klimatu vč. jejích dopadů. Adaptace na dopady změny klimatu jsou nezbytné proto, že ani ty nejrychlejší a největší omezení produkce skleníkových plynů nemohou klimatickou změnu zastavit, pouze sníží její dynamiku.

Jak na změnu

Na národní úrovni se tématem zabývá Politika ochrany klimatu v České republice na období 2017 až 2030 s výhledem do roku 2050, která definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a její Kjótský protokol, Pařížská dohoda a závazky vyplývající z legislativy Evropské unie). Tato strategie v oblasti ochrany klimatu do roku 2030, s výhledem do roku 2050, by tak měla přispět k dlouhodobému přechodu na udržitelné nízko-emisní hospodářství ČR. 

V říjnu 2015 byla vládou ČR schválená Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR na roky 2015-2020, s výhledem do roku 2030. Dokument představuje národní adaptační strategii ČR, která kromě zhodnocení pravděpodobných dopadů změny klimatu obsahuje návrhy konkrétních adaptačních opatření, legislativní a částečnou ekonomickou analýzu, atd. 

Tématem se bude zabývat také aktuálně připravovaná Národní metodika plánů udržitelné městské mobility 2. generace (SUMP 2.0). 

Odkazy na platné dokumenty a více informací najdete v sekci Ochrana klimatu.

Štítky: Strategie (Role města, tag2), Emise a imise dopravy (Fakta a čísla, tag9), Politika, Strategie, Regulace (Mezioborového plánování, tag22)