Aktuality podle tagu
26. 04. 2020
V této chvíli se připravuje nová metodika Plánu udržitelné městské mobility, tzv. SUMP 2.0. Už teď se vedou velké diskuse nad tím, nakolik se liší od první verze SUMP 1.0. a co budou města změnit. Především přístup k SUMP! Vzorem může být město Most!
Mnozí by rádi, aby nová metodika SUMP 2.0. byla jen cyklem dvanácti po sobě následujících kroků SUMP, kdy jednotlivé kroky mají být prováděny postupně jeden po druhém. Jasná struktura úkolů a kontrolních seznamů se pak může jevit jako doporučení následovat tyto pokyny slovo za slovem. Praxe ale ukázala, že tento postup nemůže fungovat. SUMP není souborem receptů, jde o metodu a o přístup. Všichni ví, jak rozdílná mohou města být a jak složitý bývá proces rozhodování v městském prostoru. Hlavní výzvou při realizaci SUMP je přizpůsobit koncept místním podmínkám, a přitom zachovat ambicióznost plánu a vyhnout se nevhodným kompromisům.
Občas může být problém uvádět příklady dobré praxe, neboť co funguje v jednom městě, nemusí fungovat ve druhém. Dokonce příklad dobré praxe může vést k mylnému závěru, že když stejná opatření realizuje i jiné město, tudíž pak musí být stejně dobré. Jenže nemusí tomu tak být.
Ale i přesto je dobré uvádět pozitivní příklady, neboť SUMP 2.0. nevede k soutěživosti mezi městy, ale vede je k jejich jedinečnosti. Jen sami obyvatelé města mají právo se vyslovovat, zda město jde správným směrem, či nikoliv. Ostatní mají právo jen dávat „rady“.
Dnes tedy pozitivní příklad - MOST, který mimo jiné skončil v žebříčku kvality českých měst na 204. místě! V Mostě ale mají trochu jiný názor na tento žebříček.
Město Most se rovněž zařazuje mezi města, která se hlásí k myšlence konceptu Města krátkých vzdáleností, který je postavený na promíchání a vzájemné dostupnosti každodenních potřeb, kterými jsou bydlení, práce, služby, vzdělávání a volnočasové aktivity. Nejde jen o jejich prostorovou blízkost, ale důležité je, že město Most chce zajistit mezi nimi spojení prostřednictvím sítě pohodlných a kvalitních bezbariérových chodníků a cyklostezek. Jako hranice vzdálenosti, kterou člověk ještě urazí pěšky a nevolí jiný způsob přepravy, se uvádí 800 metrů, což lze průměrně ujít za 10 minut. Další hranicí vzdálenosti jsou 3 kilometry, kterou člověk ujede na kole bez problémů za 15 minut. Proto se v rámci vymezení měst krátkých vzdáleností pracuje s kruhy o poloměru 800 metrů, resp. 3 km, v jejichž ploše by měly být uspokojovány každodenní potřeby.
Navrhovanými opatřeními město Most vykazuje lepší komunitní život, neboť nabízí kvalitní prostředí pro setkávání a komunikaci. Zjednodušeně řečeno, čím víc je město promíchané, tím je lepší, udržitelnější a konkurenceschopnější. Právě dopravní nenáročnost města krátkých vzdáleností, která jeho obyvatelům umožňuje žít bez aut.
Zpráva o Mostu:
Ing. Vojtěch Brzoň, vedoucí odboru správních činností, Magistrát města Most, redakčněno spolkem Partnerství pro městskou mobilitu.
Vedení města Mostu si uvědomuje, že řešení dopravy na území města je jedním z klíčových parametrů pro spokojený život jeho obyvatel. Jasně o tom vypovídá i rozpočet města.
Vize města
Vedení města Mostu si uvědomuje, že řešení dopravy na území města je jedním z klíčových parametrů pro spokojený život jeho obyvatel. Jasně o tom vypovídá i rozpočet města.
„Pokud se sečtou všechny položky související s dopravou, tedy podporou městské hromadné dopravy počínaje a konče třeba dopravními studiemi, dojdeme k částkám, které tvoří pětinu rozpočtu města,“ uvádí Marek Hrvol, náměstek primátora města Mostu.
Poslední dobou je trendové používat místo obvyklého označení „doprava“ pojem „mobilita“. Tento pojem se používá proto, že je žádoucí upřednostnit možnosti mobility bez použití vlastního vozidla. To znamená podporovat veřejnou dopravu, pěší i cyklisty.
„Nemůžeme se zabývat tím, co je teď, ale kam směřujeme a v jakých podmínkách, v jakém veřejném, tedy společném prostoru budeme a chceme žít. Veřejný prostor by měl být sdílen spravedlivěji, dnes mají auta příliš velký podíl,“ doplňuje Marek Hrvol.
Podle analýzy Plánu udržitelné městské mobility má individuální automobilová doprava 36 procentní podíl na dělbě přepravní práce na území Mostu. Avšak ve skutečnosti auta využívají povrch ulic z 60 až 70 procent. Uvědomme si jenom skutečnost, jak velký prostor zabírají parkující auta. Proto vedle standardního postupu, kam patří opravy povrchů komunikací a chodníků či úpravy dopravního značení, město systematicky řeší budoucnost dopravy. K výraznému posunu v tomto chování došlo i v roce 2019.
Město pokračovalo ve strategickém dlouhodobém přístupu v řešení mobility komplexně, v tvorbě strategií, studií a projektů, v investování do komunikací či chodníků.
Jak se tato vize města promítá do konkrétních opatření?
Využívání veřejného prostoru
Relativně novým tématem je koexistence v dopravě. V minulosti vznikalo zbytečně kvůli fixnímu rozdělení veřejného prostoru pro různé druhy dopravy mnoho konfliktů. Cílem pro budoucnost musí být ohleduplné využívání veřejného prostoru s upřednostněním chodců, cyklistů a veřejné dopravy samozřejmě společně s řidiči aut, motorek či mopedů, včetně elektrických. Tento trend je uplatňován při rekonstrukcích komunikací. Město Most podporuje vznik sdílených prostorů. Jedním z nich je park Šibeník, ze kterého vznikla jedna velká společná zóna pro pěší i cyklisty, zkombinovaná navíc s prostorem pro venčení psů. Dalším prvkem jsou piktogramy upozorňující na pohyb cyklistů ve vozovkách a vybrané chodníky pro společný pohyb chodců s cyklisty.
Podpora aktivní mobility
Vzhledem k výše uvedenému větší pozornosti, než odpovídá aktuálnímu podílu na přepravních výkonech, se dostává cyklodopravě, protože vedení města má zájem na podpoře cyklistů. Jedná se o ekologický způsob přepravy, který navíc podporuje kondici a zdraví našich občanů. Proto město pořídilo bezpečné cykloboxy do parku Šibeník, do sportovně rekreačních areálů Benedikt a Matylda. Díky pokračujícím aktivitám je dnes na území města již 40 kilometrů nových a obnovených cyklotras. Jsou vedeny v komunikacích, po chodnících, v samostatných pruzích. Okolo města je dalších cca 160 kilometrů rekreačních a turistických cyklotras, na kterých se periodicky provádí obnova značení.
Při řešení ulic se dále vždy myslí na pěší. Odstraňují se vysoké obrubníky, instalují hmatové naváděcí systémy, zkracují se přechody pro chodce a doplňuje jejich osvětlení pro zlepšení bezpečnosti chodců. Cílem je vytvářet propojenou síť bezbariérových tras především z obytných částí města k cílům přepravy.
Podpora veřejné dopravy
V kompaktním městě Most zároveň efektivněji funguje veřejná doprava, což umožňuje snížit její intervaly a být alternativou k individuální automobilové dopravě. Díky tomu mohou kvalitně žít i lidé, kteří nemohou řídit nebo si auto z finančních důvodů nemohou dovolit. Často jde o tělesně postižené, ale i mladší nebo starší občany, v důsledku čehož žijí ve spravedlivějším společenském prostředí a jejich přístup k příležitostem je snazší. Blíží se tak víc ideálu města, kde není nikdo sociálně vyloučený.
Proto je předností Mostu, že ekonomicky nejvýraznější podporu má právě veřejná doprava, z hlediska městského rozpočtu je to městská hromadná doprava, která je organizačně i smluvně napojena na Integrovaný dopravní systém Ústeckého kraje. Vedle dotací do provozu městské hromadné dopravy prostřednictvím Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova je připravována rekonstrukce tramvajové trati mezi Mostem a Litvínovem, postupně je modernizován vozový park, tramvaje i autobusy. S tím souvisí i rekonstrukce zastávek MHD. Ty nové mají bezbariérové nástupy, informační panely i bezpečnostní kamery.
V současnosti probíhá příprava nových projektů a studií, například na posouzení rozšíření tramvajové trati do nejvíce obydlených čtvrtí. Bude pokračovat projektová příprava zkapacitnění multimodálního přestupního uzlu před vlakovým nádražím. Společným cílem v tomto segmentu dopravy je vytvářet atraktivní podmínky ve veřejné dopravě, aby byl zájem ze strany občanů tento druh dopravy využívat, aby se vůči individuální automobilové dopravě udržel a ideálně zvýšil podíl tohoto druhu dopravy v dopravním mixu na území města. I proto nechá město Most společně s Litvínovem v roce 2020 zpracovat koncepci veřejné dopravy, což je dokument, který našemu regionu chybí. Je potřebné optimalizovat všechny druhy veřejné dopravy, ať už z hlediska návaznosti v přestupních uzlech, tak i z hlediska efektivity vynakládaných prostředků. První kroky jsou již činěny v rámci Integrovaného dopravního systému Ústeckého kraje.
Své místo má i bezpečnost dopravy a téma parkování
Díky široké škále opatření se zlepšuje bezpečnost dopravy v Mostě. Jako příklad lze uvést výstavbu okružní křižovatky u Aquadromu, úpravy přechodů pro chodce včetně doplňování jejich osvětlení. Na základě podnětů či hodnocení situací dopravní skupinou a komisí dopravy dochází k úpravám dopravního značení.
Město samozřejmě nezapomíná ani na parkování. Zaparkovat potřebuje každý uživatel auta. Byť je stále složitější na stejném území nalézat nová a nová parkovací místa, vzniklo jich v roce 2019 zhruba 150. V současnosti se zpracovávají architektonické studie možných nástaveb na již existujících parkovištích. Posuzuje se pět kritických lokalit vybraných na základě analytické části Koncepce dopravy v klidu. Město nechce zbytečně zabírat zelené plochy kvůli parkování a řeší tuto problematiku komplexně, má vyhodnoceno celé území města. Rada města v závěru minulého roku schválila Koncepci dopravy v klidu.
Město nezapomíná na měkké nástroje
Samostatným problémem je bezpečnost dětí při jejich pohybu na komunikacích před školami. Vedle vytváření parkovacích míst s časově omezeným stáním a systémem K+R pro rodiče zajišťuje město asistenční službu na krizových přechodech pro chodce. Protože je logickým přáním, aby děti byly do škol přepravovány v menší míře auty, upravují se u škol přechody pro chodce, doplňuje osvětlení, případně další bezpečnostní prvky.
Město realizuje takzvané měkké projekty i v oblasti dopravy. Do října minulého roku to byl projekt „Mostem odpovědně: Rozjeďme čistou mobilitu“, v rámci kterého byly realizovány výchovné programy pro malé školáky, výtvarná a fotografická soutěž pro děti, zahájení a ukončení cyklistické sezóny. Souběžně jsou vytvářeny výchovné a motivační tiskoviny a spoty, se kterými se obyvatelé města mohli setkávat i v dopravních prostředcích se zaměřením na podporu veřejné dopravy.
Závěrem
Všechny tyto trendy a postupy jsou zakomponovány do Plánu udržitelné městské mobility měst Mostu a Litvínova i do zpracovaných či připravovaných koncepčních a strategických dokumentů města Mostu. V roce 2020 budou souviset s dopravou dva klíčové dokumenty města. Bude zpracováván nový Strategický plán města Mostu na roky 2021 až 2027, kde bude mít doprava přiměřenou roli, a také společná Koncepce veřejné dopravy měst Mostu a Litvínova. Pozornost bude rovněž věnována zpřesnění pravidel základního komunikačního systému města.
Z výše uvedených konstatování logicky vyplývá skutečnost, že dopravu vnímáme jako složitý a provázaný organismus, který vyžaduje průběžnou a koncepční péči. Protože si je vedení města Mostu vědomo důležitosti systémového řešení všech druhů dopravy na území města dle nových trendů i požadavků Evropské unie, zabývá se rozvojem dopravy několik pracovních týmů a úředníci magistrátu. Kromě komise dopravy rady města je to pracovní skupina, která pravidelně přímo v terénu řeší potřebné změny, a veřejným prostorem se zabývá mimo jiné pracovní skupina architekta města. Dokladem toho, že je naše práce v této oblasti dobrá, je zájem jiných měst o naše zkušenosti včetně pozvánek na prezentování našich výsledků na konferencích.
