Aktuality podle tagu
24. 04. 2020
Posledních šest týdnů přineslo největší změnu v práce i životního stylu. Nejvíce viditelné bylo, že jsme přestali cestovat. Hlavně jsme ale vyměnili dopravní prostředky. Jak se změnila doprava a co nás naučil COVID-19?
Snížení objemu dopravy v Česku bylo nejvíce na úkor volnočasových aktivit, tedy rekreace a sdružování se na místech jako jsou restaurace, knihovny, nákupní centra; kde se provoz snížil až o dvě třetiny. Výrazný pokles vykázalo také cestování za prací. Některé podniky zůstaly zavřené, jinde si zaměstnanci vzali práci z domova a část lidí se musela postarat o malé děti či o své seniory. Cestování za prací se tak propadlo o více než čtvrtinu.
A kde provoz naopak narostl (v průměru o desetinu), to jsou lesy, parky, vodní plochy, cyklostezky. Národní reporty o mobilitě během doby opatření vychází z údajů společnosti Google.
Průzkum o pohybu lidí si průběžně provádělo i město Brno. V rámci Jihomoravského kraje tak zjistili, že ve vymezených regionech došlo k 30 až 50% poklesu přítomných osob. Opatření po vyhlášení nouzového stavu 12. 3. 2020 velmi zasáhla pravidelnou dojížďku. Až o 40 % poklesla doprava meziregionální, nad rámec krátkých cest po městě (jde o cesty do správních obvodů obcí s rozšířenou působností).
Lidé v Česku v uplynulých šesti týdnech cestovali přirozeně méně, hlavně ale jinými prostředky. Například v Praze jen za první dva týdny od vyhlášení nouzového stavu klesl provoz automobilů o třetinu. Hromadnou dopravu využívalo až o 80 % méně cestujících. Jediná doprava, která posilovala, byla ta aktivní, tedy více jsme chodili pěšky a jezdili na kole. Kolo si v prvním týdnu karantény od 16. do 22. března v úsecích měřených sčítači zvolilo téměř o polovinu více lidí v porovnání se stejným obdobím v loňském roce.
Epidemie přirozeně nejvíce zasáhla do života obyvatel ve městech s vysokou koncentrací lidí. A města na celém světě reagovala.
Vídeň otevřela dvacet nových pěších zón a navíc i devět tzv. „zón setkávání,“ které umožňují chodcům pohyb po celé šíři komunikace. Město tím chce umožnit dodržování bezpečnostních odstupů i v místech s hustou zástavbou a minimalizovat riziko přenosu nákazy. Další rakouská města budou následovat.
V Berlíně, metropoli proslulého německého Autolandu, radnice přes noc přemalovala pruhy a vytvořila na klíčových tazích městem bezpečné provizorní cyklostezky, aby se lidé mohli dostat kam potřebují na kole, když nechtějí MHD nebo autem. Na velkých navigačních panelech potom vysílala jasný vzkaz: "Jet do práce na kole chrání před infekcí."
Ve francouzském Rennes na vybraných bulvárech změnili jízdní pruhy pro auta na dočasné cyklostezky. „Kolo je užitečný, ekonomický, zdraví prospěšný dopravní prostředek, který umožňuje dodržovat pravidla bezpečného odstupu v době koronavirové krize," komentovala to Sylviane Rault, náměstkyně starosty Rennes pro dopravu. Vytvořením bezpečných cest chce město povzbudit lidi k aktivní dopravě. Podle místostarostky půjde o testovací režim, který může být zachovaný po vyhodnocení pilotní fáze.
Také New York, město legendárních žlutých taxíků, na pár dní vybrané ulice úplně uzavřelo pro auta a naopak je otevřelo pro pěší i lidi na kolech, aby se tak mohli po městě bezpečně pohybovat.
V kolumbijské Bogotě během pár dní otevřeli 117 kilometrů nových provizorních cyklostezek, vyšší desítky kilometrů potom v Mexico City. Přidala se i kanadská města Calgary a Winnipeg, kde přitom cyklodoprava nemá velkou tradici. Všude je zřídili tak, že přerozdělili prostor a místo pruhů pro auta otevřeli místo pro lidi.
Důvod? Všude stejný. V době, kdy je pohyb lidí omezený na minimum, si radnice uvědomily, že chvíle aktivního pohybu na vzduchu chrání lidi od deprese a chátrání v uzavřených bytech. Tím, že prostor sebrali autům a ulice otevřeli pro lidi, jim zároveň umožnili pobývat venku a dodržovat přitom doporučené dvoumetrové odstupy, aniž by lidé museli sedat do aut a cestovat někam do přírody za město. Na úzkých chodnících či za běžného provozu to možné nebylo.
Například v Austrálii tak prodejci komentovali raketový nárůst prodeje jízdních kol.
Foto: Bergschaf, http://metamorphosis-project.eu/
Že pandemie koronaviru má pozitivní dopad na životní prostředí, ukázala nedávno i Evropská kosmická agentura (ESA), která zveřejnila satelitní snímky určitých zemí Evropy, podle kterých se v nich v březnu během pár dní viditelně zlepšilo ovzduší.
V porovnání se situací před rokem významně klesly hodnoty oxidu dusičitého (NO2), který produkují zejména automobily, elektrárny nebo průmyslové závody.
Stav ovzduší nad Evropou sledovali odborníci z programu Copernicus, který monitoruje životní prostředí. Pokles znečištění byl prokázaný nad Paříží, Madridem, Barcelonou i průmyslovou Pádskou nížinou na severu Itálie či německým Porýním. Experti sledovali stav mezi 14. a 25. březnem, výsledná data následně porovnali s měsíčním průměrem v roce 2019.
Mapa - Koncentrace oxidu dusičitého nad Itálií 2019 vs. 2020. Zdroj: esa.int
Ve stínu zpravodajství o koronaviru na chvíli byly méně slyšet hlasy, že i po odeznění aktuální krize nás čekají další otázky. V první řadě je to klimatická změna, která bude stále naléhavá i po skončení mimořádných opatření.
V první řadě jsme si vyzkoušeli, že ne kvůli každé práci je třeba cestovat. Vyzkoušeli jsme si, že když používáme nohy nebo jízdní kolo, je to pro naše zdraví a imunitu daleko prospěšnější.
Budoucnost ukáže, jestli se naše cestování vrátí na stejnou úroveň jako před epidemií. Jak ukázal nedávno zveřejněný národní průzkum, každý obyvatel Česka starší pěti let v době před zahájením opatření podnikl v pracovní den 2,33 cesty, tři pětiny (61 %) z toho aktivním způsobem, to znamená pěšky, na kole či v kombinaci s městskou hromadnou dopravou. Každá druhá cesta je kratší než čtyři kilometry.
Podíl automobilové dopravy dosahoval před vyhlášením nouzového stavu 39% všech denních jízd, a to i těch skutečně krátkých. Dokonce existují města, kde více než 50 % kratších než jeden kilometr absolvují lidé automobilem.
Dobrou zprávou je, že můžeme využít to, čemu jsme se naučili během posledního měsíce. Víme, že doprava je významným zdrojem všech emisí skleníkových plynů; a velkou část z nich produkují osobní motorová vozidla. Výše investic do dopravy je sice na rekordní úrovni, jenže peníze jdou z větší části tam, kde se v důsledku bude hladina emisí skleníkových plynů zvyšovat, nikoliv naopak.
Pokud chceme účinně reagovat na klimatickou krizi, musíme změnit mezi jiným svoje vzorce dopravního chování.
Inspiraci nabízí Paříž nebo Vídeň svým přístupem „čtvrthodinového města“, kde jsou všechny důležité cíle dostupné pěšky nebo na kole do 20 minut.
Dobrou zprávou je i fakt, že státní rozpočet stále počítá s podporou cyklistickou dopravou. V letošním roce Státní fond dopravní infrastruktury schválil příspěvky na cyklostezky ve výši 452,466 mil. Kč.
A dobrých zpráv je víc. Řada českých měst V současné chvíli připravuje takzvaný plán mobility nové generace.
Změny jsou na první pohled jen kosmetické, ve svých důsledcích ale přinášejí zcela jiný pohled na dopravně-inženýrské plánování. Pohled, který do středu pozornosti staví člověka a jeho potřeby na daném městském území.
Pod hlavičkou kampaně CityChangers budeme i nadále zviditelňovat příklady, které pomáhají lidem vyzkoušet si jiný model cestování, podpořit životní prostředí i svoje zdraví.
Další webinář na téma „Tři kroky pro změnu ulice nebo náměstí“ se koná ve čtvrtek 30. 4. 2020
Jsme v tom s vámi.
Foto: MHMP, Čistou stopou Prahou
Text: Kolem na kole, Čistou stopou Prahou, Jitka Vrtalová, Aleš Kratina
