Krizová komunikace, aneb jak informovat a nestrašit
05. 04. 2020
Stav posledních dní můžeme s klidem označit za „infekční únavu“. Někteří lidé už přestali sledovat zpravodajství, které neustále informuje o nových případech nákazy koronavirem. „Konec světa,“ shrnul výsledek mediálního poselství jeden ze seniorů. Pro dnešní příspěvek jsme si proto vypůjčili část výzvy, kterou vydalo občanské sdružení s názvem "Psychosociální intervenční tým". Jejich doporučení může inspirovat při tvorbě komunikačního plánu.
Co má společného koronavirus s mobilitou? Oba míří na občanskou společnost, která zahrnuje celé názorové spektrum, nejen krajní extrémy.
A ruku na srdce, nesetkáváme se s jevy v médiích i v oblasti mobility? Zkuste si v následujícím textu jen zaměnit koronavirus například za počty zemřelých při dopravních nehodách, nebo dělení společnosti na „řidiče“, „cyklisty“ a další skupiny. Výzva "nerozdělujme, ale spojujme" míří tak do mnoha oblastí života.
Výzva Psychosociálního intervenčního týmu
Současným stylem informování se lidé spíše rozdělují. A zvýrazňují se – sociologicky řečeno – společenské „bubliny“. Už dnes můžeme začít pracovat na změně. Proto prosíme:
- Zachovejte vyváženost aspoň v titulcích zpráv včetně upozornění, zda jde o informaci pro občany nebo o úvahu novináře. Prosíme, uberte na dramatičnosti titulků, situace je jako vždy barevná, budí strach zrovna tak jako nadšení.
- Nerozdělujte lidi do skupin, přispíváte k oslabení vzájemnosti a solidarity. Příklad: Segregovat lidi nad 65 označením „riziková skupina“ nedává smysl. Jde o 20% populace ČR a mnozí z této „rizikové skupiny“ tvoří opory společnosti včetně politické reprezentace.
- Informace a údaje zařazujte do souvislostí. Příklad: Rostoucí počty zemřelých s pozitivními testy na koronavirus působí dramaticky. Je však dobré srovnávat např. s počty zemřelých na běžnou chřipku (přibližně 2000 lidí ročně).
Rétorika "Zůstaňte doma" rozděluje lidi na ty, kdo mohou pracovat z domova, a ty (přehlížené), jejichž služba je potřebná v terénu – od instalatérů po pečovatele.
Proč ale potřebujeme hovořit s médii?
Jisté je jen to, co je známé. A každá změna je spojená s nejistotou, tedy přináší nejen příležitosti, ale také obavy. Pojďme se tedy podívat, co se aktuálně děje v oblasti mobility.
- Řada měst připravuje nebo aktualizuje plán udržitelné městské mobility. Hodnocené budou optikou nové evropské metodiky SUMP 2.0, podle které vzniká národní česká metodika. Ta je na první pohled nenápadnou změnou. V důsledcích je to ale revoluce, u nás to platí dvakrát.
Je třeba pořád mít na mysli, že hlavním výstupem není dokument na papíře. Pro budoucnost našich měst bude klíčová identifikace s místem, dobře míněný patriotismus, zájem o své okolí. A k tomu komunikace neodmyslitelně patří.
- COVID-19 přepisuje dějiny, které se musejí projevit i v dopravě. Za dva týdny se v praxi ukázalo, co Strategický rámec Česká republika 2030 plánoval na 10 let: práce z domova narostla, zvýšil se tlak na digitalizaci a internetovou gramotnost (spojení po internetu je pro řadu lidí jediným pojítkem), role solidarity a komunit na místní úrovni obrovsky posílila, zdraví jako zodpovědnost každého, veřejný prostor a bezpečnost proměnily svůj význam ... další nás teprve čekají
- Využijeme příležitost? Teď je nejlepší čas pracovat na změně pohledu na dopravního plánování. Je otázka jestli využijeme, a nebo se vrátíme zpátky. Témat je hodně - orientace na mikrologistická centra a dopravu na poslední míli (výzvy ukázala videokonference o citylogistice dne 9. 4. 2020), využití dat o dopravě (za všechny jeden příklad změn v Praze), podpora aktivní mobility, podpora inovací – carsharing, Mobility-as-a-Service...
Řada z měst bude v následujících měsících pracovat na plánu udržitelné městské mobility.
Při vytvoření komunikačního plánu je třeba mít na mysli průvodce procesem tvorby, který zahrnuje veřejnost, občany, a to průběžně, nejen na několika formálních projednáních:
Zdroj: Rupprecht Consult, červenec 2019
Také proto součástí české metodiky bude i putovní výstava, která bude vysvětlovat téma mobility z pohledu občana, formou příběhů a příkladů z praxe. Chcete vědět víc? Napište nám na info@dobramesta.cz.
O sdružení „Psychosociální intervenční tým“: volné občanské uskupení, které usiluje o podporu vzájemnosti v
neštěstích
Více na http://pitcr.cz/
Štítky:
Zapojování veřejnosti (Role města, tag6),
Aktivní občan, NNO (Občan, tag36)