Aktuality podle tagu
24. 03. 2020
V severní i západní Evropě těžkých nehod zranitelných účastníků dopravy rychle ubývá. Například v 700tisícovém Oslu loni při dopravní nehodě nezemřel jediný chodec nebo cyklista, stejně tak ve finských Helsinkách. Podobná opatření jako tam – nižší rychlost v centrech měst nebo oddělení od motorové dopravy – jsou ale v Česku vzácná. Velikostí srovnatelná česká města tak na tom jsou hůř: v Praze loni podle Policie ČR zahynulo osm chodců a tři cyklisté, v Brně sedm a v Ostravě osm pěších.
„Mrtvých na silnicích v posledních padesáti letech drasticky ubylo, ze 41 obětí v roce 1975 na jedinou oběť loni," napsal začátkem roku norský deník Aftenposten, proč se metropole stala miláčkem dopravních stratégů. Jediným mrtvým byl v minulém roce ruský řidič dodávky, který narazil do zdi.
„Jedním z faktorů jsou nižší rychlostní limity a méně tranzitní dopravy v rezidenčních částech města," shrnují příčiny mnohaletého vývoje norské noviny. „V nově projektovaných oblastech mají motoristé a ‚měkcí' účastníci dopravy oddělenou síť cest. Čím lépe tyto skupiny oddělíte, tím více snížíte riziko vážných nehod."
Dobrá zpráva je, že podobný trend jako Skandinávci zaznamenává většina Evropy. Smrtelných nehod nejzranitelnějších účastníků dopravy mezi lety 2007 a 2016 v zemích Evropské unie ubylo: u chodců o 36 procent, u cyklistů o 24 procent. V Česku byla změna ještě výraznější; byl pro ni prostor, počty fatálních nehod se na začátku tisíciletí pohybovaly vysoko nad unijním průměrem. Úmrtnost chodců se ve stejném období snížila o 44 procent, cyklistů o 54 procent. Optimistická jsou také čísla u těžce zraněných.
Tři oříšky pro ministerstvo - celou zprávu si můžete přečíst na tomto odkaze: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/doprava-nehody-nehodovost-pesi-cyklo-umrtnost_2003230600_jab
Přidáváme závěr celého článku:
„Je třeba totální změna myšlení, přístupu k dané problematice,“ vysvětluje serveru iROZHLAS.cz bývalý národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek. „Pokud chceme opravdu snížit nehodovost chodců a cyklistů, pak není jiná cesta, než změnit přístup ve strategickém plánování měst.“
„Buď chceme jít českou cestou, nebo skandinávskou, kde se berou opatření ve vztahu k cyklistům a chodcům vážně. Nejde přeci jen o to, aby chodec a cyklista znal předpisy, věděl, co je to ochranná vesta, a nepil alkohol. Pokud se jim nevytvoří infrastrukturální podmínky pro to, aby se cítili bezpečně, nedává to smysl,“ dodává Martinek.
