Lekce 4 - Jak plánování udržitelné městské mobility funguje v praxi?

05. 02. 2020

Nová evropská metodika SUMP.2.0. vznikla na základě zkušeností mnoha odborníků z praxe i teorie plánování. Jednotlivé principy, postupy a aktivity, které druhé vydání SUMP.2.0. doporučuje, vycházejí ze zkušeností celé řady evropských a světových měst. A právě tady si musíme dát pozor!

Je jisté, že zkušenosti z evropských a světových měst se nedají vždy imlementovat do českého prostředí. Buď tedy budeme trvat na ideálu v plánování městské mobility, nebo českou metodiku postavíme  na kreativních kompromisech. Přikláníme se k druhé variantě. Budeme brát na vědomí české principy pro plánování a financování, dále specifika konstelace politické moci a vliv zainteresovaných subjektů na plánování městské mobility. Jen za těchto předpokladů lze adaptovat evropský koncept SUMP 2.0. do českého prostředí. Politická rozhodnutí vyžadují pragmatismus a schopnost pracovat s tím, co máme. Moudří politici umí uvažovat dál, než k hranicím jednoho volebního období, a také jinak než politická většina.

Neboli Lekce 4 se zabývá tím, jak:

• plánování udržitelné městské mobility zapadá do provozní české reality plánování,
• se vztahuje k širšímu kontextu městské politiky,
• SUMP 2.0 integrovat s dalšími plány, které má město k dispozici,
• adaptovat koncept SUMP 2.0 do specifického kontextu dané městské oblasti,
• plnit výzvy plánu i v dobách nejistoty a změn.

Níže jsou pak uvedené teoretické informace, přeložené z evropské metodiky SUMP 2.0. Principy musí být totiž stejné, jak pro Evropu, tak pro Česko.

Úvodem

• SUMP 2.0 má pomáhat vytvářet lepší podmínky pro řízení budoucí poptávky.
• Z hlediska strategické politiky je SUMP 2.0 nástrojem pro udržitelné a inovativní řízení změn.
• Na cyklus plánování udržitelné městské mobility bychom se měli dívat jako na spirálu: po dokončení jednoho cyklu plánování by měl brzy začít další cyklus jako pokračující proces, který dává prostor pro změny k lepšímu.

Provozní stránka plánování

Cyklus dvanácti po sobě následujících kroků jako by naznačoval, že jednotlivé kroky mají být prováděny postupně jeden po druhém, a jasná struktura úkolů a kontrolních seznamů se může jevit jako doporučení následovat tyto pokyny slovo za slovem, tak tomu ale v praxi není. SUMP není souborem receptů, jde o metodu. Všichni ví, jak rozdílná mohou města být a jak složitý bývá proces rozhodování v městském prostoru. Hlavní výzvou při realizaci SUMP je přizpůsobit koncept místním podmínkám, a přitom zachovat ambicióznost plánu a vyhnout se nevhodným kompromisům.

Cyklus SUMP je komunikační nástroj, který má co nejsrozumitelnější formou popisovat, co znamená plánování městské mobility. V praxi může být těžké určit, který krok a kterou aktivitu realizovat jako první, protože některé musí probíhat současně. Například nastavení pracovních struktur (viz krok 1) a definování rámce pro plánování (viz krok 2) jsou aktivity, které se výrazně překrývají, pokud jde o načasování a zapojené osoby či subjekty. Někdy se stane, že kvůli neuspokojivým výsledkům je nezbytné některý z úkolů zopakovat.

Podmínky pro plánování

Obrázek : Struktura vztahů mezi PUMM a dalšími plány (upraveno podle Ahrens at al., FGsV 2015, doporučení pro hlavní plány mobility, str. 8)

Plánování je důležitým aspektem v mnoha oblastech politiky a na všech úrovních vlády a správy. Místní plánovači musí být obeznámeni s podmínkami, které mají na SUMP určitý vliv (např. územní plánování, vzdělání, zaměstnanost), i s tím, kdo má za co zodpovědnost, aby příslušné instituce mohli do procesu SUMP zapojit. Na evropské úrovni je většina doporučení v oblasti plánování pouze dobrovolná, a to včetně akčního plánu pro udržitelnou energii a klima, který je v souladu s klimatickými a energetickými cíli Úmluvy starostů. Na národní úrovni je běžné infrastrukturální investiční plánování, zatímco komplexní plánování v oblasti životního prostředí a využití půdy bývá často zodpovědností regionu.

SUMP jako proces integrace

Ať už konkrétní portfolio plánování vašeho místního úřadu obsahuje cokoliv, procesy plánování obvykle využívají stejná data a nástroje, vyžadují participaci stejných zainteresovaných subjektů, a dokonce jsou někdy prováděny stejnými osobami, které čerpají ze stejných finančních zdrojů. Tyto procesy však mívají odlišný harmonogram, odlišné požadavky pro plánování a pro podávání zpráv, a také odlišný geografický rozsah nebo odpovědný orgán. Nicméně platí, že plánování je vždy proces volby mezi několika možnými vizemi budoucnosti. Základní otázky jako „V jakém městě by měly žít moje děti?“ často leží v samém jádru plánování rozvoje měst, bez ohledu na to, o jaké konkrétní území jde.

SUMP lze vnímat jako jedno z koleček většího plánovacího stroje (viz Obrázek níže).

Často bývá složité určit, které kolečko pohání a které je poháněno ostatními, většinou to totiž závisí především na načasování. Celková strategie rozvoje měst může nastavit obecné cíle pro mobilitu, což je důležitý vklad do SUMP, který zase naopak pohání přípravu a realizaci podrobných odvětvových strategií. V praxi může být načasování zcela odlišné, ale koordinace politiky je nezbytná pro zajištění konzistentnosti a koordinování časového harmonogramu, prostorového uspořádání a implementace souvisejících plánovacích procesů a politik. Kromě toho, že koordinování šetří finanční zdroje, především díky synergiím a vyhýbání se neefektivnosti – nebo dokonce konfliktům – mezi jednotlivými politikami, dokáže také snížit problémy způsobené výstavbou infrastruktury a nekoordinovaným zaváděním nových systémů. A dále, pomáhá významně snižovat únavu zainteresovaných osob.

Obrázek : PUMM jako integrační proces

Adaptování pokynů pro SUMP podle místních podmínek

Koncept SUMP je nutné adaptovat podle místních podmínek a specifických požadavků každé z městských oblastí, která ho chce využít; každá adaptace ale musí zachovat vysoké ambice. Osm principů SUMP odlišuje tento plán od tradičního dopravního plánu. „Adaptovat“ plán neznamená některý z těchto principů opomenout; jde spíš například o úpravu intenzity plánu pro kapacity menšího města, které připravuje svůj první SUMP, přitom ale dlouhodobé cíle zůstávají ambiciózní.

Adaptování plánu podle místních podmínek a potřeb může mít několik forem, může nastat například tam, kde má městská oblast velmi specifickou funkci (např. přístavní terminál, kde je nadměrný objem projíždějící dopravy, nebo město leží na ostrově a dopravní vzorce se mění podle sezóny.) V těchto specifických situacích je samozřejmě důležité se zaměřit na to, aby SUMP vyprodukoval takový soubor cílů a záměrů, který pomůže řešit zdejší specifické problémy v oblasti mobility, ale při zachování metodologie SUMP, aby výsledkem nebyl jen tradiční dopravní plán.

Přestože pokyny pro přípravu a realizaci SUMP poskytují určitý prostor pro flexibilní úpravy, jsou zde jisté minimální požadavky, které by měly být splněny:

• Hlavní milníky musí být vytvořeny věcným a participativním způsobem; hlavní milníky jsou následující: stručná a důkladná analýza problémů a příležitostí v daném funkčním městském regionu; vize, záměry a cíle, které byly schváleny všemi partnery a zainteresovanými subjekty; a nakonec popis všech aktivit včetně evaluace a financování.
• Implementační proces musí být pečlivě monitorován, aby bylo možné v případě potřeby zasáhnout a proces implementace upravit. Veřejnost a partnery je třeba informovat o každém pokroku v implementaci.

Adaptujte proces plánování, ale respektujte principy SUMP:

Plánování v dobách rychlých změn

Žijeme v dobách rychlých změn, kdy jsme konfrontováni s obrovskými globálními výzvami například v oblasti klimatu, ekonomiky či bezpečnosti, i s jejich důsledky. Kromě toho se neustále proměňují i zvyky, hodnoty a očekávání lidí, a objevují se nové možnosti v rámci technologického vývoje. Panuje však poměrně velká nejistota, zda budou obyvatelé měst tyto nové technologie používat tak, jak se předpokládá, nebo v tom, jak se bude vyvíjet kultura mobility, ale i finance měst, především ve světle makroekonomických a demografických změn.

Expertní skupina CIVITAS vytvořila seznam faktorů, které budou mít během následujících let největší dopad na městskou mobilitu a stanou se hybatelem změn v této oblasti. Míra jejich vlivu se sice v různých oblastech bude lišit, každopádně však mohou významně „proměnit hru městské mobility“. Strategický dokument, jakým je Plán udržitelné městské mobility, samozřejmě musí tyto i jiné dlouhodobé změny zohlednit:

• Elektrifikace: elektrifikace všech dopravních prostředků, inovativní využití elektrické infrastruktury, souvislost s energetickými problémy a otázkami (např. místní regenerativní produkce).
• Automatizace a inteligentní dopravní systémy: aplikace technologií do nových služeb v oblasti mobility a jejich vliv na podobu a funkci města.
• Shromažďování dat: data jsou hnací silou pro nové podnikatelské záměry a nové politické strategie, integrační platformy poskytující nové produkty na základě stávající a nové nabídky v oblasti mobility, a základní aspekty jako algoritmy, které víc a víc determinují pravidla a předpisy.
• Nové obchodní koncepty pro nákladní a osobní dopravu: integrační platformy poskytující nové produkty mobility na základě stávajících a nových služeb v oblasti mobility (např. mobilita jako služba a platformy pro nákladní dopravu).
• Sdílená mobilita: všechny (netechnické) aspekty sdílené mobility, např. sdílená auta, sdílené jízdy, sdílená jízdní kola.
• Aktivní mobilita: jak rozvoj pěší a cyklistické dopravy, tak nové koncepty v rámci mikro mobility.
• Změna vzorců myšlení a chování: nové vzorce mobility především mezi mladými lidmi, rostoucí požadavky na okamžité doručení, poptávka po snadno použitelných službách (zjednodušení), decentralizovaná výroba (např. 3d tisk).
• Integrované řízení prostoru: nové a integrované metody, jak řídit využití městského prostoru, např. regulování vjezdu vozidel, správa obrubníků, vzdušná městská mobilita (např. drony).

Koncepce SUMP 2.0. navrhuje jako základní kroky při přípravě SUMP 2.0. analýzu scénářů a vytváření vizí na základě podrobné analýzy mobility.

Štítky: Vzdělávací rozměr (Mezioborového plánování, tag24)