Lekce 3 - Když policie řekne NE, pak zkuste třeba

31. 01. 2020

Máme krásné metodiky, krásné příklady ze zahraničí, děláme konference, workshopy a pak je chceme realizovat v našich městech a ono to nejde. Častou výmluvou je, že naše společnost k tomu nedozrála, apod. Pravda bývá někdy prostší. Jeden konkrétní politik, úředník, dopravní policejní úředník řeknou NE a vše jde do „kytiček“, včetně toho, že známe hlavní prvky plánování udržitelné městské mobility.

Příklad. Dne 30. 1. 2020 nám volal kolega z jednoho města, že prý Policie dostala metodický pokyn z „Prahy“, že se mají rušit všechny ochranné pruhy pro cyklisty. Tak jsme volali do druhého města a najednou se zjistí, že žádný takový pokyn neexistuje. Jak si to tedy vysvětlit? A je z toho cesta ven?

Ano, jedno řešení existuje, i když nezaručuje úspěch. U zpracování plánu udržitelné městské mobility se zcela přehledla tzv. přípravná fáze, která je o tom, že si sednete s klíčovými hráči a položíte jim karty na stůl a řeknete jim, že chcete realizovat odvážná řešení v rámci plánu udržitelné městské mobility. Je možné, že vám hned na to řeknou: "Tak na to zapomeňte...",

Pak už vám nezbývá nic jiného, abyste zkusili poslední pokus - jít na to tzv. „od lesa“. I když to možná bude znít absurdně, zkuste jim ukázat spojitosti mezi filozofií, politikou, etikou, designem, psychologií, demografií, sociologií a dokonce i teologií s technickými obory, které jsou obsažené v plánu městské mobility. Nemusí s vámi souhlasit, ale to je tak všechno, co s tím budou moci udělat. Pravda, odvážná opatření nebudete mít, ale aspoň jim řeknete, co si o tom myslíte. Níže uvedené řádky tak skládají fakta, jak netradičně argumentovat.

Cílem není představit jednotlivé vybrané humanitní a společenské obory, ale především je natolik provázat s technickými obory, aby dokázaly podstatným způsobem ovlivnit nejen samotnou metodiku plánu udržitelné městské a regionální mobility (tzv. SUMP 2.0.), ale především realizaci konkrétních opatření ve městě, neboť humanitní a společenské vzdělávání je o „životě“, o „člověku“.

Dnes jsou velmi populární „tzv. smart řešení“ a vždy se přitom neopomene dodat, že střediskem pozornosti má být člověk. Jak ale technicky uvažující člověk může vědět něco o člověku, když nemá skoro žádné základy humanitního a společenského vzdělávání. Neboli i technik, politik, úředník, policie vždycky bude potřebovat schopnost přesného a účinného vyjadřování, kritického čtení, naučit se rozumně rychle a přesně odhadovat veličiny a pracovat s čísly a vždycky bude potřebovat něco, čemu se pracovně říká „občanské minimum“.

Totiž základní pochopení toho, jak funguje moderní společnost, hospodářství, k čemu je právo a co dělají úřady. Každá z následujících kapitol tak má přímou vazbu na určitou etapu budoucí metodiky plánu udržitelné městské a regionální mobility (tzv. SUMP 2.0.).

• Společenské vědy mají vazbu na praktické rady pro veřejnou správu, pro politiky, pro úředníky, na co by neměli zapomenout, když chtějí řídit město (viz. kapitola 3.2.).
• Věda o kultuře a umění, o designu má vazbu na veškerá technická řešení, neboť i ta jsou podmíněna určité kultuře nejen státu, ale i města a rovněž by jednotlivá technická řešení neměla být jen funkční, ale i estetická, doslova pěkná (viz. kapitola 3.3.).
• Filozofické vědy mají vazbu na komunikační strategii PUMM (viz. kapitola 2.3.4.).

Poznámka: většina obecných informacích a zdrojů o humanitních a společenských vědách pochází z wikipedie.

Štítky: Vzdělávací rozměr (Mezioborového plánování, tag24)