Aktuality podle tagu
21. 01. 2020
Počet obyvatel ve městech stále roste, populace obecně stárne. Počet úmrtí na silnicích sice klesá, ve městech ale daleko pomaleji než jinde. Tolik statistiky Evropské rady pro bezpečnost dopravy (ETSC), které se týkají celé Evropské unie. A jak jsme na tom v České republice? Statistiky máme podobné, ale jsme zvyklí pracovat s tématem bezpečnosti strategicky?
V roce 2019 vyšetřovala Policie ČR celkově 107 572 dopravních nehod, při kterých zahynulo 547 osob, dalších 2 110 bylo zraněno těžce a 23 935 lehce. Meziročně poklesl počet usmrcených o 18 (pokles o 3,2 procenta), významně méně bylo i zraněných těžce (o 355, tj. 14,4 procenta) i lehce (o 1 280, tedy 5,1 procenta). Počet vyšetřovaných nehod naopak narostl o 2 808 (2,7 procenta). Dle předběžných údajů Centra dopravního výzkumu, v. v. i., dosáhly celospolečenské ekonomické ztráty z nehodovosti částky 79,1 miliardy korun, což by bylo o 1 miliardu korun méně než v roce 2018.
Nejčastěji se bouralo z nepozornosti, nejčastěji ovšem zabíjela nepřiměřená rychlost
Nejčastější příčinou nehod bylo, že se řidiči dostatečně nevěnovali řízení. Tyto nehody se na celkovém počtu 86 315 nehod zaviněných řidiči motorových vozidel podílely z plné pětiny. Zvěř či domácí zvířata zavinily každou sedmou vyšetřovanou nehodu. Dále pak každá devátá nehoda vznikla v souvislosti s nepřizpůsobením rychlosti jízdy stavu vozovky, každá desátá s nesprávným otáčením či couváním, každá dvanáctá pak s nedodržením bezpečné vzdálenosti za vozidlem. Pokud se jedná o příčiny smrtelných nehod, je pořadí výrazně odlišné. Každý čtvrtý zemřel kvůli nepřizpůsobení rychlosti jízdy stavu vozovky, každý šestý při nehodě v souvislosti s přejetím do protisměru a každý osmý proto, že se řidič dostatečně nevěnoval řízení.
Výrazný pokles počtu mrtvých z řad těch nejzranitelnějších
Vloni nejčastěji umírali cestující v osobních automobilech, celkově se jednalo o 307 osob (z toho bylo 84 spolujezdců). Dále zahynulo 93 chodců, 75 jezdců na motocyklech či mopedech, 36 cyklistů, 29 cestujících v nákladních automobilech, 3 pasažéři v autobusech a 4 v kategorii označené ostatní. Meziročně zahynulo méně chodců, a to o 20. Dále statistiky smrtelných nehod zaznamenaly o 16 méně cestujících na motocyklech či mopedech a o 2 poklesl počet usmrcených cyklistů. Naopak více se umíralo v automobilech – těch nákladních o 9 a osobních o 7.
Přechody pro chodce zůstávají i nadále nebezpečné
Z celkových 547 usmrcených bylo 93 chodců, z toho bylo 31 žen, 3 děti ve věku do 15 let a 59 mužů. Sami chodci zavinili 11 smrtelných nehod. Nejčastěji umírali senioři ve věku nad 64 let – těch zahynulo 35. Chodců ve věku 45 až 54 let zemřelo 13, shodně po 11 pak umírali ti ve věku 35-44 a také 55-64 let. Na přechodu pro chodce zemřelo vinou řidičů motorových vozidel 18 chodců. „Nedání přednosti chodci na přechodu je opravdu nebezpečné. V případě vzájemné kolize loni hrozilo 3,3x vyšší riziko usmrcení než činí průměr za všechny nehody, ke kterým u nás došlo,“ upozorňuje Roman Budský. V 58 případech zemřeli chodci v obcích, v 35 mimo ně. V noci přišlo o život celkově 49 chodců, z toho 27 mimo obec.
Téměř každý druhý mrtvý cyklista byl v seniorském věku
Cyklistů přišlo o život 36, z toho bylo 31 mužů, 4 ženy a 1 dítě ve věku do 15 let. Celkem 9 cyklistů bylo ve věku 55-64 let. Seniorů pak dokonce 16, tedy zhruba 45 procent ze všech usmrcených bicyklistů. Cyklisté však stále podceňují používání přilby. Celkem 28 ze všech loni usmrcených ji v okamžiku nehody nemělo. Přitom náš národní průzkum prokázal, že nemalých 37 procent těchto cyklistů by zřejmě přežilo, pokud by měli na hlavě přilbu.
Každý šestý mrtvý po nárazu do stromu
Každá pátá vyšetřovaná dopravní nehoda byla v souvislosti s kolizí s pevnou překážkou. Při nich zahynulo 154 osob, z toho 93 po srážce se stromem. I v loňském roce se potvrdil dlouhodobý poznatek, že každý šestý na českých silnicích umírá po srážce se stromem.
O 14 méně mrtvých při nehodách s asistencí alkoholu či drog. Přesto však v České republice s nulovou tolerancí alkoholu tato návyková látka na silnicích zabila 53 lidí
A také alkohol či drogy si loni vybraly svou tradiční daň. Při celkově 4 896 nehodách při nich zahynulo celkově 62 osob. Pozitivní je, že oproti roku 2018 bylo mrtvých o 14 méně. „Naopak negativní je, že v České republice je sice nulová tolerance alkoholu v krvi řidičů, přesto však při nehodách s jeho asistencí zemřelo 53 osob, tedy téměř každý desátý, kdo přišel na silnici o život. Na 72 procent z tohoto počtu měli na svědomí řidiči s hladinou alkoholu vyšší než 1 promile,“ upozorňuje Budský z Platformy VIZE 0. Alkohol v krvi je nebezpečným spojencem hlavně u cyklistů. Asistoval u 27,7 procenta z jimi zaviněných nehod. U chodců to bylo 13,7 a u automobilistů 4,3 procenta.
Ve 4 krajích mrtvých meziročně více. Rekordní nárůst na Královéhradecku
Nejčastěji se umíralo na silnicích Středočeského kraje, zde statistiky zaznamenaly 88 obětí. Meziročně však došlo ke snížení o 18 usmrcených. Druhá příčka patří Jihomoravskému kraji (63 mrtvých), ovšem zde naopak počet mrtvých vzrostl o 14. Následují kraje Jihočeský (58 usmrcených, pokles o 1) a Moravskoslezský (53 obětí, meziročně o 1 méně). Naopak nejméně obětí nehod zaznamenali v Libereckém kraji, a to 12. Následuje Karlovarský kraj se 13 mrtvými. Třetí nejlepší výsledek – 19 mrtvých - zaznamenaly statistiky na Zlínsku a čtvrtá příčka patří s 20 oběťmi Praze. Rekordní nárůst počtu obětí byl zaznamenán na Královéhradecku – zde meziročně zahynulo o 30 osob více; současně zde však poklesl počet těžce zraněných o 35. Druhý největší nárůst mrtvých (o 14) byl v Jihomoravském kraji, nicméně zde došlo k nevídanému poklesu těžce zraněných o rovných 100.
