Aktuality podle tagu
19. 12. 2019
Dne 4. 11. 2019 vláda ČR schválila svým usnesením č. 775/2019 Strategii regionálního rozvoje ČR 2021+ (SRR ČR 21+), základní koncepční dokument v oblasti regionálního rozvoje.
Strategie stanovuje podobu regionální politiky po roce 2020. Je jedním ze základních kamenů pro nastavení čerpání finančních prostředků z evropských fondů, obsahuje tematické zaměření národních dotačních titulů, ale i diskuzi o dalších dlouhodobých nástrojích, které pomohou vyrovnávat rozdíly mezi regiony a zároveň posilovat konkurenceschopnost naší země. Je tedy dokumentem, v němž stát otevřeně deklaruje své záměry na podporu regionů, které budou následně konkretizovány
a realizovány prostřednictvím akčních plánů. S nimi pak mohou partneři v území pracovat a promítat je do svých rozvojových záměrů.
V dokumentu jsou stanoveny tyto základní oblasti regionálního rozvoje: Metropolitní území, Aglomerace, Hospodářsky stabilizovaná regionální centra, Strukturálně postižené regiony, Hospodářsky a sociálně ohrožená území a Kvalitní plánování regionálního rozvoje. SRR ČR 21+ je východiskem pro nastavení územní dimenze v programovém období EU 2021-2027.
Nyní je připravován implementační plán, první akční plán SRR ČR 21+ na roky 2021-2022. Oproti SRR ČR 2014-2020 bude zahrnovat tzv. regionálně-specifické aktivity, které přesně odrážejí problémy krajů.
Detailní informace a dokumenty ke Starategii regionálního rozvoje ČR 2021+ jsou dostupné zde: https://www.mmr.cz/cs/Microsites/Uzemni-dimenze/Nova-SRR-21.
V našem kontextu nás zajímá Specifický cíl 1.2: Zlepšit dopravní spojení mezi metropolemi a významnými středoevropskými centry osídlení, posílit kvalitní dopravní spojení mezi metropolemi a jejich zázemím, zvyšovat atraktivitu jiných způsobů dopravy než individuální automobilové dopravy a zlepšovat propojení různých módů dopravy.
Zdůvodnění specifického cíle:
Silná metropolitní území nejsou dosud ve srovnání se západoevropskými metropolemi obdobné velikosti a významu dostatečně kvalitně napojena na moderní dopravní tahy. Kvalitní dopravní spojení je nutné i mezi zázemím a jádrem metropole.
Vzhledem k aspektům životního prostředí není žádoucí intenzivní provoz individuální a tranzitní nákladní automobilové dopravy v metropolích. Pro jeho omezení je nutné zejména vytvořit kvalitativně a cenově konkurenceschopnou alternativu environmentálně šetrné hromadné dopravy (železniční doprava) a dobudovat obchvaty (zejména dálnice D0 a brněnský okruh), vybudovat dostatečně hustou síť záchytných parkovišť (nejen v koncových stanicích MHD, ale rovněž u železničních stanic v příměstské oblasti) a systému veřejné hromadné dopravy, včetně posílení úlohy a kapacity příměstské a městské železnice a aktivně podporovat multimodální dopravu, včetně cyklistické a pěší dopravy.
Velkým problémem je rovněž vysoký stupeň automobilizace v metropolích (počet aut na 1 000 obyvatel), který není v souladu s velikostí veřejného prostoru pro individuální dopravu. Je proto nutné podporovat projekty bike sharing a carsharing. Pro metropolitní regiony je klíčová veřejná hromadná doprava doprovázená další prostorově efektivní šetrnou udržitelnou dopravou. Omezování automobilového provozu v centrech a širších centrech metropolí bude důležitým tématem k řešení.
Řešení:
Budou realizovány kroky vedoucí ke zlepšení mezinárodních spojení, například příprava konceptu rychlých spojení (systém vysokorychlostní železnice a konvenční železnice vyšších parametrů), ale také navýšením kapacit mezinárodního Letiště Václava Havla.
Problematika dopravy bude řešena v rámci plánů udržitelné městské mobility metropole a její suburbánní oblasti. Doprava bude řešena jak ve smyslu podpory integrace systému veřejné dopravy, tak i zkvalitnění napojení na evropské metropole (tj. posílení nadregionálních i nadnárodních vazeb).
Budou realizována opatření směřující k lepšímu dopravnímu propojení metropolitních území různými dopravními módy pro zajištění dostatečných přepravních kapacit v krátkých intervalech a s vysokou spolehlivostí. Budou podporována stimulační i restriktivní opatření podporující vyšší efektivitu veřejné hromadné dopravy a alternativních způsobů dopravy a omezení/stabilizaci individuální automobilové dopravy, včetně podpory nízkoemisní a bezemisní individuální dopravy a systému sdílení dopravních prostředků a rovněž optimalizace zásobování města zbožím a službami s ohledem na principy tzv. city logistiky.
Vzhledem k aspektům životního prostředí, nedostatečné velikosti veřejného prostoru pro dopravu a potřebě zvýšení atraktivity města pro veřejný život není žádoucí intenzivní provoz v metropolích. Je žádoucí dále rozvíjet příměstskou železnici a železniční spojení uvnitř města jako páteřní prvek integrované dopravy při současném rozvoji kapacit železniční sítě pro nákladní dopravu.
Součástí řešení musí být výrazné posílení role inteligentních dopravních systémů a uživatelských aplikací podporujících spolehlivost, bezpečnost včetně zrychlení průjezdu pro složky IZS při jízdě k zásahu, multimodalitu, komfort a efektivnější užívání dopravní infrastruktury pro uživatele dopravní infrastruktury. V metropolitních územích bude posilována infrastruktura pro cyklodopravu, a to ve smyslu zajištění adekvátního spojení ze zázemí do center měst, a dále bude podporováno budování P+R a B+R, modernizace vozového parku veřejné dopravy aj. V metropolích bude s cílem lepší míry intermodality posilován bikesharing, bezpečné možnosti úschovy vlastních jízdních kol a carsharing.
Budou realizovány kroky k posílení mezinárodních dopravních vazeb metropolí (zejména příprava konceptu rychlých spojení, řešení kapacitních problémů železničních uzlů v metropolích a dobudování klíčových úseků dálniční sítě). V této souvislosti je zásadní pracovat i na kvalitním a kapacitním spojení na mezinárodní letiště a na posilování funkce mezinárodního letiště (Praha, Brno, Ostrava).
Při rozvoji dopravní infrastruktury je nutné zohledňovat požadavky spojené s adaptací na změnu krajiny a migrační průchodnost pro živočichy.
Typová opatření:
Typové opatření 4: Lépe integrovat systém veřejné dopravy a rozvíjet městskou mobilitu
Problém: Ze zázemí do jádrového města denně cestuje značné množství obyvatel za prací, službami či do škol. Vzhledem k vysokému podílu využívání individuální automobilové dopravy vznikají problémy (kongesce, znečištění, snížená bezpečnost pro chodce, cyklisty) již v zázemí na nejvytíženějších tazích směřujících do jádra, v samotném jádru se pak problémy dále koncentrují (např. problémy s parkováním aj.).
Náplň: Zajištění dostatečné kapacity tratí pro hromadnou dopravu, zvýšení dopravní provázanosti a tarifní integrace jednotlivých typů veřejné dopravy. Podpora budování P+R a B+R. Zvýšit atraktivitu veřejné dopravy modernizací vozového parku, ale i vyšší frekvencí nabídky spojů, které budou odpovídat poptávce cestujících. Plánovat dopravu s cílem zajištění její udržitelnosti – využívání plánů udržitelné městské mobility. Zvýšit podíl nemotorizované a alternativní dopravy – identifikovat klíčové lokality nebo investovat a doplnit příslušnou infrastrukturu – modernizace a rekonstrukce silnic II. a III. třídy, cyklostezky pro dojížďku do práce, resp. k nejbližší MHD (např. stanice metra), parkování kol (parkovací věže apod.).
Za účelem lepšího plánování vnitroměstské mobility budou v relevantních případech (např. ochrana kulturního dědictví, ochrana lidského zdraví) zvažována i restriktivní opatření (např. mýtný systém v centrech měst, omezení rychlosti ve vnitřním městě, nízkoemisní zóny, selektivní zákazy vjezdu). Možná konkrétní řešení budou vytipována i na základě dobré praxe vzešlé z Partnerství městské mobility. Mezi možná řešení patří i rozvoj čisté mobility.
Cílový stav: Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy na dopravních výkonech, eliminace negativních vlivů individuální automobilové dopravy a snížení stupně automobilizace.
Cílová skupina: uživatelé veřejné dopravy
Hlavní nositel: MD
Další potenciální nositelé: MMR, MŽP
Hlavní realizátoři: kraje, obce, místní akční skupiny, DSO
Typové opatření 5: Zkvalitnit napojení na evropské metropole
Problém: Česko nemá dokončenou dopravní infrastrukturu umožňující kvalitní spojení s evropskými metropolemi.
Náplň: V oblasti letecké dopravy je nutné navýšit kapacitu Letiště Václava Havla, kdy počet letů je na hranici možností stávající runwaye. S rostoucím počtem odbavených cestujících je potřeba zprovoznit kapacitní spojení letiště s centrem Prahy. Do budoucna je vhodné rozvíjet i brněnské letiště a rozvinout například strategické partnerství s leteckými společnostmi. Pro ostravské letiště je stěžejní zavedení pravidelné linky s některým z velkých letišť v Evropě.
Budou zahájeny všechny nezbytné kroky k budování rychlých spojení a dokončení klíčových dopravních spojení (zejména ve směru na Rakousko) a silniční okruh Prahy. Tyto všechny aktivity jsou zpracovány v již existujících celostátních strategických dokumentech, klíčové je pro ně zajištění finančních zdrojů a příslušných povolení (např. EIA). Pro Brněnské metropolitní území bude významnou otázkou vyřešení přestavby železničního uzlu a městského okruhu.
Cílový stav: Dopravní infrastruktura zajišťující kvalitní spojení s evropskými centry schopná odvádět tranzitní dopravu mimo sídla.
Cílová skupina: uživatelé dopravní infrastruktury
Hlavní nositel: MD
Další nositelé: MŽP (ve vztahu k EIA), MMR (ve vztahu k územnímu plánování a umisťování a povolování staveb)
Hlavní realizátoři: MD, ŘSD, SŽDC, kraje
