Aktuality podle tagu
30. 10. 2019
Chytrá města by měla sloužit svým občanům, mít dlouhodobou vizi a využívat nástrojů strategického plánování. Technologie a sběr dat jsou užitečné nástroje, nesmí se ale stát cílem samy o sobě. I tak lze shrnout závěry mezinárodní konference „Promýšlíme své město, svou obec“, která se uskutečnila v Milevsku ve dnech 16. – 17. 10. 2019.
Základní představa o tom, co je „Smart“, byla u všech účastníků velmi podobná. Otázkou ale zůstává, proč se tak často setkáváme v tuzemsku s nedotaženými realizacemi. K čemu jsou strategie a jak s nimi umíme pracovat? A kterou strategii bychom měli řešit jako první - Smart Cities, energetickou koncepci, adaptační plán na změny klimatu nebo plán udržitelné městské mobility?
Do jihočeského Milevska se sjelo na 130 odborníků z nejrůznějších oborů, nechyběli zde zástupci státní správy, samosprávy, komerčního i neziskového sektoru, vzdělávacích institucí i oborových sdružení. Společně se snažili najít odpovědi na otázky, které řeší většina českých měst.
79 % lidí pociťuje problémy související s dopravou ve městech. Na dopravu je spotřebována třetina energie, zároveň se stále častěji hovoří o znečištění ovzduší, klimatických změnách, sedavém životním stylu. Kvalita života ve městech a spolupráce při řešení těchto otázek, tím se zabývali odborníci i zástupci měst intenzivně dva dny.
I když máme k dispozici řadu evropských projektů a doporučení, první generace plánů udržitelné městské mobility u nás ukázala že je třeba najít vlastní cestu. Hlavní pozornost tak byla zaměřena na přípravu nové vládní koncepce městské a aktivní mobility, která nemůže fungovat bez zapojení klíčových stran.
Pokud je řeč o udržitelné dopravě či o udržitelném rozvoji, je nezbytné znát kontext rozvoje nástrojů a metodik, které jsou k dispozici. Zatím existující metodika k plánování udržitelné městské mobility (PUMM, angl. zkratka SUMP), kterou vytvořilo v roce 2015 CDV, vycházela z evropské tradice. Již nyní se ale rodí nová evropská metodika SUMP 2.0, prezentovaná například na odborné konferenci v nizozemském Groningenu v termínu 17. – 18. 6. 2019. I na české scéně se objevuje řada metodik k dané problematice, které mají obohatit novou vládní koncepce městské a aktivní mobility. Příkladem může být Strategický rámec Svazu měst a obcí v oblasti Smart City, projekt hned tří univerzit (FD ČVUT v Praze, Universita Pardubice, VŠE v Praze) pod názvem Humanitní rozměr plánů udržitelné městské a regionální mobility nebo osvětové akce spolku Partnerství pro městskou mobilitu.
Zatímco v evropském kontextu je metodika PUMM dobrovolný nástrojem, v ČR musí dokument zpracovat města nad 40 000 obyvatel, pokud chtějí mít zajištěné financování projektů z evropských fondů. To do značné míry ovlivňuje vztah mnoha měst k tomuto dokumentu.
Při tvorbě PUMM se často zapomíná na to, že se snažíme do českého prostředí implementovat evropskou metodiku, která je určená převážně pro větší města se složitějším dopravním systémem (nad 100 tis. obyvatel). Pokud v evropském prostoru hovoříme o městech střední velikosti, myslí se tím právě města s počtem okolo 100 tisíc obyvatel a více. To ale neodpovídá struktuře českých municipalit, které jsou obvykle menší. V českém prostředí se tak často využívá komplexní metodika z roku 2015, která využívá nástrojů jako je například multimodální dopravní model a dává velký důraz na analýzu, s minimální vazbou na návrhovou část.
Plán mobility začíná přípravnou fází, ve které si město má nastínit okruhy získávaných dat z analýzy. A také v této fázi by město mělo vědět, jaké jsou jeho priority. Město vychází ze své kultury, ze svých předností a specifických problémů. Příkladem je nizozemský Amsterdam, který dokonce nemá PUMM. Dopravní politika města vychází z tradičních hodnot a je postavena na podpoře cyklistické dopravy. Město přitom řeší závažný dopravní problém – 45 % jezdí autem a město je tak stále ucpané. Amsterdam přitom používá nástroje SUMPs-UP. Nejde o podporu cyklistické dopravy, ale o to, aby si město dokázalo najít svou cestu k dlouhodobé udržitelnosti a kvalitě života. Důležité je, aby byl plán pro města využitelný. Otázkou je, jak zatraktivnit PUMM pro místní politiky a osoby s rozhodovací pravomocí, aby jej nevnímali jako povinnost, ale jako přednost. Projekt SUMPs-UP nabízí především konkrétní řešení a osvědčené postupy ke zlepšení městské mobility ve městě, dále náměty ke komunikaci a zapojování veřejnosti.
Jak ale také opakovaně zaznělo, Českou republiku zdaleka netvoří jen města. K 1. 3. 2001 existovalo v České republice 6 258 obcí, s celkovým počtem 10 230 060 obyvatel. Podle Českého statistického úřadu tak průměrná velikost obce v ČR činí 1 635 obyvatel. Pro menší obce a vesničky není příliš vhodné investovat do strategických dokumentů rozvoje infrastruktury. Samotná obecní infrastruktura nebývá tak složitá, mnohem důležitější jsou zde širší vztahy. Zde může být užitečný především plán udržitelné regionální, či sídelní mobility. Zde je klíčový vliv krajských úřadů, který ale samozřejmě ovlivňuje i mobilitu jak ve středních, tak i velkých městech. Na konferenci představil svoji vizi Liberecký kraj, který aktuálně připravuje plán mobility na období 2021-2027.
Netradiční zahájení konference – exkurze na elektrokolech. Cílem nebylo ovšem jen se projet regionem Živé Milevsko, ale v rámci projížďky byla připravena prezentace na téma služebních elektrokol v Třebíči (Aleš Kratina, vedoucí odboru dopravy města Třebíč) a prezentace o potenciálu elektrokol v Česku.
Exkurze přinesla zajímavý postřeh. K čemu jsou vlastně analýzy, když s nimi následně nepracujeme. Například proč se tak málo v PUMM pracuje s faktem, že elektrokola mohou výrazně změnit dopravní chování i v kopcovitých regionech? Proč Ministerstvo životního prostředí nezařazuje elektrokola do programu čisté mobility? Závěrem si tak účastníci projížďky slíbili, že položí tento dotaz Ministerstvu životního prostředí.
Opakovaně se na konferenci objevovalo téma množství strategických dokumentů, do jejichž přípravy jsou česká města někdy doslova tlačena. Měla by mít ale jen jeden, který se dále rozvíjí do detailů. Příkladem je např. město Uherské Hradiště, které má výbornou celkovou strategii města, obsahující všechny oblasti rozvoje. Zpracovatel jim navrhuje další strategii, tentokrát jen z pohledu mobility, což je špatně. Konference tak nastínila symbiózu se strategií SmartCity, zvláště v kontextu aktivit SMO ČR, dále s evropským projektem Partnerství pro městskou mobilitu a Městská agenda EU (https://ec.europa.eu/futurium/en/urban-agenda)
Realita českých a slovenských měst ukazuje, že na vizích a cílech se obvykle shodneme. Realizovat je nám jde ale o poznání hůře. Naše dopravní kultura, společenské normy a výše investic stále ještě neodpovídají propracovaným slovům a větám v obvykle velmi kvalitně připravených politických strategiích. Jak tedy můžeme změnit naši kulturu, ve které při rozhodování dominuje automobilová doprava? Jak už to tak v životě většinou bývá, žádná kouzelná hůlka neexistuje. Příklady v tomto bloku ale ukazují, že když je vůle, cesta se obvykle najde.
Nová vládní koncepce městské a aktivní mobility z pohledu dopravy má pomoci městům a regionům nejen s přípravou, ale zvláště s realizací. Součástí konference byl proto také sběr námětů pro přípravu této koncepce.
Pokud strategické plány vytvářejí převážně odborníci na dopravu, může se stát, že něco důležitého opomenou. Proč by koncepce městské mobility měla brát v úvahu otázky zdraví a životního prostředí? Za všechny prezentace vybíráme jeden údaj. Na následky nedostatečné pohybové aktivity dnes umírá více lidí, než je obětí dopravních nehod.
Konference pojmenovala slabé stránky, na kterých je potřeba zapracovat. Již nyní můžeme upozornit na pět hlavních faktorů, podmínek, bez kterých není možné kvalitně řešit udržitelnou mobilitu.
Klíčovou roli hraje lídr, který je správcem vize a nositelem kultury každé organizace. Političtí představitelé místních samospráv, kteří se podílejí na plánování a realizaci v dopravním sektoru, mají přece jen jiné možnosti a nesou zvláštní odpovědnost. Musí vést a musí představovat kulturní změnu, prostřednictvím hodnot, o kterých hovoří, svým chováním i svými rozhodnutími. Občas to bude vyžadovat statečnost, občas i udělat nepopulární rozhodnutí.
Mnoho měst má již zpracován PUMM, ale jen málo má koordinátora mobility, či vytvořenou pracovní skupinu pro implementaci PUMM. Záleží samozřejmě na velikosti obce, ale už i menší města by měla v tomto ohledu investovat a vymezit odboru dopravy zodpovědnost za projekty spojené s rozvojem infrastruktury tak, aby řešil skutečně dopravu jako takovou. Oddělení zaměřené čistě na dopravu a mobilitu se dlouhodobě vyplatí, obzvláště v případě, že si město nechá zpracovat Plán udržitelné městské mobility – kontrola a monitoring, plánování dalších kroků. Za tímto účelem je vhodné definovat strukturu na úřadě nazvanou „Koordinátor mobility“.
Změna kultury veřejnosti nebo společenských norem, to je jako prodávat sen. Dobrá reklama, to není přímo prodej samotného produktu, ale prodej snu, který produkt pomáhá naplnit (krásu, štěstí, dlouhý život atd.). Dosažení vize a cílů vyžaduje vysoce profilované, nepřetržité kampaně, které prodávají sen, jenž pomůže změnit naše chování a upravit společenské normy.
Co když si obyvatelé měst budou přát více parkovacích míst, široké průjezdné komunikace, propustné křižovatky, protože je prostě normální a pohodlné jezdit po městě autem? Je vůbec teoreticky možné, že občané pochopí hodnotu a široký význam veřejného prostoru a "sami" začnou preferovat jiné hodnoty než prostor pro "svá" auta? To jsou otázky dnešní doby. Naším úkolem je však hledat odpovědi a motivovat lidi ke změnám. Veřejnost má být zapojována průběžně a rozhodně nejen formou jejího informování. Musí se spolupodílet na procesu a to průběžně (například v duchu české participační kampaně City Changers).
Vedení města by se mělo určitým způsobem dlouhodobě zavázat k plnění záležitostí popsaných v PUMM. Opatření a cíle v rámci PUMM jsou řešeny na období delší, než je období volební a dodržení plánu může být volbou nového zastoupení města ohroženo. Forma politického závazku závisí čistě na vedení města. Pro zajištění kontroly je vhodné nastavit indikátory pro monitoring postupu plnění opatření v rámci PUMM. Indikátory jsou závislé na konkrétních opatřeních. Může se jednat o procentuální postup plnění navržených opatření. Pokud jsou daná opatření dělitelná na fáze, můžeme ročně hodnotit dokončení fáze. V rámci služeb v dopravě můžeme hodnotit procentuální přírůstek v ohledu na dělbu přepravní práce.
Stát by měl výše uvedená úsilí do určité míry koordinovat a usměrňovat. Měl by však dbát na to, aby města zbytečně neomezoval. Velký potenciál je zde především v budoucích přístupech k plánům udržitelné mobility. Roztříštěnost úsilí a bezpočet dílčích metodik a strategií vede k nesrozumitelnosti celého prostředí. Je tedy také na vedení měst dát najevo jednu zásadní potřebu (pociťuje-li ji město) – stát se musí dozvědět od svých měst, že jim chybí ucelenější pojetí celé problematiky.
Zdroj: Texty a použité obrázky jsou přebrány ze závěrů konference, včetně jednotlivých prezentací.
Konference byla realizována v rámci projektu Rozvoj konceptu Smart City v Milevsku: Živé Milevsko – Smart Region. Reg. číslo projektu: CZ.03.4.74/0.0/0.0/16_058/0007341
Dále byla konference spolufinancována z prostředků státního rozpočtu ČR z programu Ministerstva pro místní rozvoj - projekt „Podpora implementace Partnerství pro městkou mobilitu do praxe v prostředí regionů, měst a obcí České republiky“.
Na tomto odkazu naleznete foto z konference: https://zivemilevsko.rajce.idnes.cz/
K otevření jednotlivých složek použijte tyto přihlašovací údaje:
jméno: Milevsko
heslo: Zivemilevsko123
