Aktuality podle tagu
16. 09. 2019
Lidé se často domnívají, že dělají taková rozhodnutí, která jsou pro ně co nejlepší a nejracionálnější, a to i pokud jde o volbu dopravy. Při hledání vyhovujícího řešení pro jakoukoliv záležitost související s dopravou se však náš rozum nevyhnutelně potkává s našimi zvyky a postoji. A o tom by měl být Evropský týden mobility, který právě začíná. Bourat předsudky, zvyky a ukazovat aktivní mobilitu v atraktivním světle. Ruku v ruce s tím jde bezpečná infrastruktura.
Kdo bude chtít, pak si může přečíst opět originální článek z časopisu Thiniking Cities, kterou vydává evropské sdružení pro městskou mobilitu. POLIS:
Orgány odpovědné za rozvoj silniční dopravy financovaly výzkum, jehož cílem bylo pochopit potřeby uživatele v multimodálním dopravním systému. Alessia Giorgutti zjišťovala, jak může nový nástroj pomoci dopravním inženýrům a projektantům, co víme o postoji Evropanů k pěší a cyklistické dopravě a k novým službám v oblasti mobility, a proč je jen zbožným přáním, že naše volba dopravy je vědomým aktem.
„Jak moc používají lidé rozum, když se rozhodují o otázkách dopravy? Lidé se domnívají, že jejich konečná volba je pro ně tím nejlepším, vzhledem k jejich situaci a zkušenostem. Do určité míry je to pravda: v případě každodenních cest však nejvíc uvažujeme o té úplně první. Poté už na to tolik nemyslíme, což je samozřejmě logické. Nemohli byste ve svém životě dobře fungovat, kdybyste každé ráno vstali a spoustu času a energie věnovali rozhodování o tom, který ze všech způsobů dopravy do práce je ten nejvhodnější. To znamená, že prvotní rozhodnutí je klíčové. Ale i když je toto rozhodování vědomé, pořád může být neobjektivní nebo postavené na nedostatečné znalosti o jiných alternativách. Koneckonců i při tomto rozhodování s sebou neseme své návyky a postoje.“ Aslak Fyhri, Norský institut dopravní ekonomiky
Pohodlí, vzdálenost, bezpečnost, fyzická námaha i celkové osobnostní rysy jedince – to vše ovlivňuje způsob, jakým se pohybujeme. Současně jde ale i o návyk. Podle SZO si fyzicky aktivní mladí lidé mnohem rychleji a snadněji osvojí zdravé návyky do života, včetně toho, že zvolí cyklistickou a pěší dopravu.
I když je nám známo, že existuje pozitivní korelace mezi infrastrukturou pro aktivní způsoby dopravy a mírou jejich využití, méně jasný je směr působení. Je to tak, že víc infrastruktury vede k častějšímu užívání aktivní dopravy, nebo naopak budování infrastruktury je reakcí na poptávku, která už existuje, a infrastruktura se buduje tam, kde lidé už chodí pěšky nebo jezdí na kole? Je to infrastruktura, co determinuje dopravní chování člověka? Jakou roli hrají subjektivní a psychologické faktory, nakolik odlišně vnímají uživatelé možnosti, které se jim nabízejí? Co nás nutí se (ne)hýbat?
Aby lépe pochopili, proč si lidé volí určitý způsob dopravy, zkoumali výzkumníci v rámci projektu ISAAC psychologické determinanty pro změnu volby dopravy. Výzkum se zaměřil především na proces, který vede k tomu, že si lidé zvolí jinou alternativu než jízdu vlastním osobním autem. Projekt ISAAC, který patří do výzkumného programu „Potřeby uživatele v kontextu multimodality“ (User Needs in a Multimodal Context), propojuje různé obory včetně zdraví, životního prostředí, dopravy, urbanismu a dopravní bezpečnosti, s cílem zjistit, jak lze dosáhnout změny způsobu dopravy ve prospěch dopravy cyklistické a pěší, aniž by byla ohrožena bezpečnost dopravy, společenská bezpečnost a pohodlí jednotlivce.
„Lidé se často domnívají, že dělají taková rozhodnutí, která jsou pro ně co nejlepší a nejracionálnější, a to i pokud jde o volbu dopravy. Při hledání vyhovujícího řešení pro jakoukoliv záležitost související s dopravou se však náš rozum nevyhnutelně potkává s našimi zvyky a postoji,“ vysvětluje Aslak Fyhri, psycholog ve výzkumu na Norském institutu dopravní ekonomiky. Podle nejnovějších behaviorálních výzkumů je volba dopravy do značné míry determinována našimi zvyky a návyky. Cesty do práce, do školy, do restaurace, to jsou příklady habituálního, opakujícího se chování. Naše návyky v oblasti dopravy proto mohou omezovat vědomé rozhodování.
Konsorcium projektu ISAAC popisuje tyto procesy v integrovaném modelu chování: Vědomé posuzování našeho chování v oblasti dopravy provádíme většinou tehdy, pokud volba některého ze způsobů dopravy pro nás zatím není běžným návykem, případně pokud jsme tento návyk museli přerušit. Za těchto podmínek je informace o alternativních možnostech dopravy nejúčinnější.
AKTIVNÍ ZPŮSOBY DOPRAVY SE OD SEBE ODLIŠUJÍ
V rámci projektu ISAAC byl v devíti evropských městech (Ghent, Liége, Tilburg, Groningen, Trondheim, Bergen, Düsseldorf, Dortmund, Berlín) proveden rozsáhlý uživatelský výzkum.
Jedním ze zjištění výzkumu je skutečnost, že důvody, proč lidé nechodí pěšky častěji, se značně liší od důvodů, proč lidé nejezdí na kole častěji. V případě cyklodopravy je hlavní překážkou bezpečnost v dopravním provozu, zatímco v případě pěší dopravy je to příliš dlouhá doba chůze. „Možná se to zdá jako triviální záležitost, ale cyklisté a chodci nejsou stejné druhy. A proto s nimi musíme rozdílně jednat,“ říká Tim de Ceunynck, výzkumník z belgického institutu VIAS, který analyzoval získaná data. „Pokud odstraníme některé překážky, může to mít pozitivní vliv na oba způsoby dopravy, ale jak nám ukazuje studie, silná strategie, jejímž cílem je podpora rozvoje cyklistické dopravy, bude odlišná od strategie pro dopravu pěší.“
NOVÝ NÁSTROJ PRO KVALITNÍ ROZHODOVACÍ PROCES
U příležitosti konference, která uzavírala výzkumný program CEDRu o multimodálním dopravním systému, zahájil ISAAC činnost svého posledního nástroje, kterým je PedBikePlanner – nástroj poskytující dopravním inženýrům ověřené informace o tom, jaký dopad mají dopravní opatření a intervence na změny ve využití jednotlivých způsobů dopravy a na bezpečnost dopravy. Součástí nástroje jsou i informační listy o těch opatřeních a intervencích, které posilují posun ve využití jednotlivých způsobů dopravy.
Informační listy obsahují i výsledky výzkumu o dopadech těchto opatření, ale i příklady úspěšných realizací z různých států. Informace se týkají například těchto opatření: dočasný design, přechody pro chodce, strategie pro pěší dopravu, zóny 30 km/h, systémy sdílených jízdních kol, odbočení cyklistů vpravo na červenou, osvětové kampaně.
Kromě toho tento webový nástroj poskytuje doporučení přímo na míru: podle charakteristiky města nástroj navrhne ta nejvhodnější opatření na podporu rozvoje cyklo a pěší dopravy. Doporučení nástroje PedBikePlanner vycházejí z místních podmínek, jako jsou současné dopravní vzorce, modální rozdělení dopravy, bezpečnost dopravního provozu, životní prostředí, populace a politické cíle, ale také náklady na implementaci. Nástroj je k dispozici zdarma na www.pedbikeplanner.eu.
„Dokud jsme neměli k dispozici nástroj PedBikePlanner, dopravní inženýři a projektanti museli prohledávat obrovské množství neucelených informací, což bylo časově náročné, a hlavně neobjektivní. Tento nástroj ušetří spoustu času, a především umožní dělat kvalifikovanější rozhodnutí,“ uvedl Tim de Ceunynck.
„Pěší a cyklistická doprava hrají zásadní roli v našem úsilí o vytvoření zdravějších, zelenějších a čistších měst, v kterých se lépe žije. Proto jsou tak důležité a potřebné nástroje, které pomáhají městům posunout dopravu směrem k aktivní mobilitě a dělat informovaná politická rozhodnutí, postavená na důkazech,“ říká Karen Vancluysenová, generální tajemnice Polis.
Náhled do informačního listu: strategie pro dočasný design
Autoři: Regine Gerike a Rico Wittwer, Technická univerzita Drážďany, Německo
Inovativní řešení vyžadují odvahu, protože některé zainteresované strany mohou mít své výhrady. Tento problém pomáhají překonat strategie pro dočasný design. Mohou sloužit jako most k těm, kdo mají jisté obavy, a budovat podporu pro daný projekt. Dočasný design pomáhá v zapojení komunity, která má možnost si změnu v kratším časovém úseku a s nízkými náklady vyzkoušet.
Příklady využití:
