Tento článek je součástí série "Jak komunikovat témata udržitelné městské mobility", která municipalitám, úředníkům a politikům a ve srozumitelné, zjednodušené a strukturované formě představuje vhodné strategie pro propagování udržitelné mobility. Více o sérii zde.
1) Proč komunikovat
Executive Summary
Strategická komunikace je silný a potřebný nástroj, který může ovlivnit názory, postoje a chování lidí a také všeobecně přijímanou podporu opatření a politik, které udržitelnou mobilitu podporují. Má však i své limity. Správné rámování, stimulace a emoce dovedou změnit velké věci, pokud komunikace jde ruku v ruce s konkrétními opatřeními a politikami.
„Pokud není jasný příběh o tom, proč se to dělá, pak se lidé okamžitě uchýlí k iracionálním prohlášením o válce proti autům.“
Obsah
- Význam strategické komunikace: Strategická komunikace může přispět k individuální změně chování, pokud je dlouhodobá a přesvědčivá. Například vysvětlování důvodů změn a zviditelňování alternativ může vést k větší ochotě přijmout udržitelnější způsoby dopravy. Komunikace může probudit otázky: „Jaké mám možnosti a co je pro mě dobré?“ Toto uvědomění však ovlivní přepravní chování pouze tehdy, pokud jsou alternativy k automobilu dostupné, komfortní a cenově konkurenceschopné.
- Podmínky úspěšné komunikace: Komunikace je extrémně důležitá, zejména při vysvětlování důvodů, proč je třeba uskutečnit změny, a jak se projeví. Míra komunikace je často nedostatečná: „Raději se finance investují do dalšího pruhu pro cyklisty než do vysvětlování. A mělo by to být naopak.“ Pokud není příběh dobře vysvětlen, strach a nejistota zaplní informační mezeru, což může vést k odmítnutí projektů.
- Vazba na infrastrukturu: Komunikace a změna infrastruktury jsou úzce propojené. Bez změn v infrastruktuře zůstává propagace často neúčinná, a naopak bez komunikace je těžké prosadit změny.
- Politické a společenské výzvy: Strategická komunikace musí čelit politickým a legislativním omezením, nízké důvěře veřejnosti a často protichůdným tlakům. Konflikty mezi demokratickými hodnotami (např. zákony a povinnost vyřizovat podněty) a efektivitou vedou ke kritice veřejných organizací. Tyto instituce se často zaměřují na řešení problémů místo využívání příležitostí a musí komunikovat s širokým spektrem stakeholderů (politici, občané, experti, média). Transparentnost je klíčová, ale situaci ztěžuje i vzestup populismu, kdy někteří politici používají nepřátelskou komunikaci k získání krátkodobé politické převahy, což podkopává oficiální narativy. Politická povaha a legislativní svázanost veřejného sektoru dále komplikují jeho schopnost efektivně reagovat na změny.
- Limity komunikace: Komunikace sama o sobě nezmění chování lidí ze dne na den. Strategická komunikace se může zaměřit na propagaci strategií a cílů, ale také na jejich řízení a rozvoj. Jinými slovy, je součástí strategie a spoluutváří ji jako nepřetržitý reflexivní proces. Vyžaduje kombinaci s regulačními opatřeními, jako jsou omezení motorové dopravy, zóny bez aut či zavádění parkovacích zón.
Doporučení a návrhy do praxe
- Vysvětlujte důvody změn a jejich přínosy srozumitelně a pravdivě.
- Kombinujte strategickou komunikaci s konkrétními opatřeními a změnami v infrastruktuře.
- Zohledněte místní kontext a potřeby komunity při plánování veřejného prostoru.
- Usilujte o transparentnost a budování důvěry veřejnosti.
