Hlavním principem pro dosažení co nejlepší dopravní obsluhy území by měla být průjezdnost komunikací pro jízdní kola. Nejčastějším opatřením je zajištění obousměrného provozu jízdních kol pomocí tzv. „cykloobousměrek“ s omezením automobilové dopravy v jednom směru, resp. s povolenou jízdnou cyklistů v protisměru. Je jen málo takových opatření, které vyvolávají tak rozporuplné reakce, jako právě cykloobousměrky. Pokud často dopravní specialisté argumentují tím, že toto opatření nelze zřídit, ať už kvůli zákonu, vyhlášce nebo normě, tak bychom si měli nejprve uvědomit, co od tohoto řešení očekáváme. Pokud chceme opravdu podpořit cyklistickou dopravu ve městech, pak cyklisty do jednosměrek pustit musíme.
Pustit, či nepustit cyklisty do jednosměrných ulic? Nechceme takto postavit otázku. My ji stavíme jinak. Když město chce umožnit vjezd cyklistů do jednosměrné ulice, má vůbec oporu v zákoně? Zkušenosti z Česka ukazují, že taková možnost určitě existuje (například v Brně (žel jednalo se o rok 2013 a teď je zase chtějí rušit) , či v Přerově), tak proč to v některých městech nejde? Například v Příboře dostali úředníci pět různých návrhů, jak umožnit vjezd cyklistů do jednosměrné ulice. Bude to stačit? Problém se dá vyřešit změnou legislativy anebo jednoznačným výkladem stávajícího zákona. Souhlasíte s tímto principem? Znáte ve svém okolí takový případ, kde by cyklistovi měl být umožněn vjezd do jednosměrné ulice? Znáte i důvody, proč to nejde?
Příklady z praxe
Ke stažení