Zástupci 12 měst se sjeli do Pardubic, aby ve dnech 2. – 3. 9. 2020 na Letní škole „Udržitelná doprava – Made in Pardubice“ společně diskutovali o problémech, které je trápí při plánování a realizaci udržitelné městské mobility. Pořadatelem byla Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice ve spolupráci s Fakultou dopravní ČVUT, Vysokou školou ekonomickou a se spolkem Partnerství pro městskou mobilitu.
Obecně největší „bolestí“ měst nejsou ani tak technické záležitosti, jako je zpracování dopravních průzkumů, dopravního modelu, návrh opatření apod, ale témata jako jsou participace, koordinace, komunikace, marketing. Manuály pro tyto oblasti sice existují, ale zdá se, že v prostředí dopravy a mobility selhávají. Proč? Je z toho cesta ven? Proč implementace pokulhává?
Po dvoudenním maratonu přednášek, exkurzí a pracovních workshopů pracovní tým dospěl k následujícím doporučením:
1. Silný tým tvoříme na začátku procesu plánování, v čele s koordinátorem mobility.
Už v přípravné fázi má být vytvořen funkční tým, který je srostlý s městem, neboli „jeho srdce bije pro město“. Není možné, aby SUMP se předal městu jako hotový dokument a teprve až potom na jeho implementaci byl přijatý nový zaměstnanec, který jen obtížně hledá podporu uvnitř i vně úřadu. Silný tým pak může řešit všechny detaily SUMP. SUMP není technickým dokumentem, ale strategickým, ve kterém je potřeba stanovit zodpovědnosti, termíny a finanční plnění. Tým následně řeší vazby jak na jiné sektorové oblasti, tak i na konkrétní technická opatření. Více viz. přednáška „Proč je všechno jinak?“.
2. Naším impulsem pro zpracování jakéhokoliv dopravního plánu je potřeba změnit něco, co nefunguje, a nikoliv splnit podmínky pro čerpání dotací.
Položte si jednoduchou otázku. Co je důvodem pro zpracování plánu? Splnění podmínek pro čerpání dotací, nebo „obyčejná“ potřeba změnit něco, co nefunguje. Příkladem byla prezentace o MHD ve Žďáru nad Sázavou. Prostě zjistili, že jim jezdí málo lidí veřejnou dopravou, tak se ptali sami sebe, co dělají špatně. Podobná otázka může být i položena ve vztahu k cyklistické dopravě. „Co děláme špatně, že v našem městě cyklisté nejezdí?“ Odpovědí je kvalitní generel dopravy. Jak chce někdo změnit myšlení lidí, když ani není schopen změnit přístupy k plánování? A jakou kvalitu může mít participace, když hlavním cílem je mít schválený plán jako podmínku pro čerpání dotací?
Detaily k přednášce: Příspěvek s názvem "Změny v MHD Žďár nad Sázavou", prezentovaný na Letní škole, se věnuje charakteristice změn MHD v menším městě a současně pojednává o vůli ke změnám ke zlepšení systému dopravní obslužnosti uvedeného města. Za posledních 10 let se podařilo po velmi rozsáhlé přípravě změnit linkové vedení, což mj. znamenalo nárůst tržeb od cestujících o cca 7 procent oproti stavu před změnami. U uvedených změn se podařilo aplikovat většinu ze zahraničních doporučení k reengineeringu systémů MHD v malých a středních městech, zejména pak od německy hovořících odborníků. Dále byly zmíněny tyto body: úspěšně dokončené výběrové řízení na nového provozovatele MHD, vznikly nové oficiální webové stránky MHD, které vyšly z rozsáhlých neoficiálních webových stránek, spustila se aplikace pro informování cestujících o reálné poloze vozidel MHD, od září 2020 jsou vozidla MHD preferována na všech křižovatkách a přechodech pro chodce díky projektu dopravní telematiky, byly vybudovány nové a zrekonstruovány stávající zastávky MHD a to nejen pro lepší cestování handicapovaných osob, pořídily se nová bezbariérová vozidla, Seniorbus se plánuje zaintegrovat do MHD, zavedly se 24hodinové jízdenky a od října 2020 bude ve vozidlech možnost platby i bankovními kartami, zpracovává se renomovanou zahraniční konzultační firmou generel dopravy s důrazem nejen na veřejnou dopravu, město dle zákona zpracovává plán dopravní obslužnosti území města, zavedly se mnohá opatření z marketingu a podobně. Je zřejmé, že při vůli o změny a snaze o zlepšení lze dosáhnout výborné výsledky pro MHD nejen ve velkých městech.
3. Stále dokola si připomínejme základní principy dopravního plánování.
Shrnutí nabídla přednáška Udržitelná doprava – plánování v dopravě , která předstvavila to nejzajímavější z mezinárodní letní školy „UDRŽITELNÁ MOBILITA – MADE IN LIPSKO“, která proběhla v roce 2018 v Lipsku[1], přičemž byla zasezena do českého kontextu.
[1] https://www.akademiemobility.cz/letni-skola---made-in-leipzig
4. Víme, že hlavním moderátorem diskuse má být vedení města, které vede své obyvatele k zodpovědnosti, k udržitelnosti. Implementace potřebuje patrony silné osobnosti, které zajistí uvedení plánu do praxe. Pokud nejsou, tak kdo uvěří vizím?
Implementace potřebuje patrony, silné osobnosti, které zajistí uvedení SUMP do praxe. Komunikace a participace jsou sice také odbornou záležitostí, ale hlavním moderátorem diskuse musí být vedení města, které vede své obyvatele k zodpovědnosti, k udržitelnosti. Přesvědčuje obyvatele o udržitelnosti v dopravě. Co jste se naučili v teorii, to také je nutné předat v praktické rovině. A přesně tento aspekt v českých podmínkách příliš nefunguje[2].
[2] https://www.akademiemobility.cz/lipsko-293
5. Naučme se slovník zakázaných slov. Společenská a marketingová komunikace má jiná pravidla než ta odborná.
Komunikace je o hledání společných zájmů a témat. Na začátku si jasně stanovte cíl, kterého chcete komunikací dosáhnout. Řekněte si, s kým chcete mluvit (nepřesvědčujte přesvědčené ani nepřesvědčitelné). Používejte jazyk, kterému lidé rozumějí a z něhož pochopí, že mluvíte s nimi. Nepoužívejte výrazy, které lidi nezajímají, nerozumí jim nebo je nemají rádi (participace, koncepce, udržitelná mobilita atd.). Mluvte o konkrétních tématech, nepoučujte. Snažte se pochopit potřeby a motivace Vaší cílové skupiny. Vyprávějte příběhy, které vzbudí emoce.
6. Využijme stávající iniciativu CityChangers, která je platformou aktivních lidí v místních komunitách - http://citychangers.eu/.
Spojovacím článkem je řešení dopravy a mobility. K platformě se mohou představit také politici a úředníci konkrétních měst, firmy, školy a další instituce. Součástí je i představení úspěšných projektů, případně připravovaných projektů, kdy se očekává obtížná realizace. Iniciativa byla představena v Senátu ČR dne 16. 9. 2020.
7. Zkusme vidět pozitivní věci tam, kde jiní vidí problémy. A nebojme se také pochválit za věci, které se nám podařily.
Za všechny stačí uvést jeden příklad. Kdo přijede do Pardubic, je nadšen z rekonstrukce přednádražního prostoru. Jak ale změnu viděla místní média: „Řidičům se vzal jeden jízdní pruh“. Nikdo už neřekl, že dotace na rekonstrukci byla ze švýcarských fondů, která byla podmíněna omezováním automobilové dopravy. Nikdo už neřekl, že ve skutečnosti „autům nebyl vzat žádný pruh“. A konečně, žádná média nepsala o tom, že Pardubice jsou právem městem cyklistů, neboť přednádražní prostor je obklopen zaparkovanými koly. Pardubičané prostě kola milují, tak proč na ně při plánování dopravy nemyslet? Proč jsou tedy proměny veřejného prostoru tak málo oceňovány a chváleny, když si to zaslouží?
Tato akce byla podpořena z Programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA.
Číslo projektu: TL02000400
Název projektu: MOBILMAN - Humanitní rozměr plánů udržitelné městské a regionální mobility.
Modul: Akce