Kodaň čelí klimatickým výzvám v podobě rostoucích srážek a stoupající hladiny moří. V roce 2011 způsobila průtrž mračen v Kodani rozsáhlé škody, během dvou hodin spadlo přes 150 mm srážek a pojistné plnění přesáhlo 800 milionů eur. Tento přívalový déšť upozornil na potřebu opatření a na zranitelnost města vůči budoucím klimatickým jevům, které mohou způsobovat masivní narušení dopravy, uzavírky na silnicích a výpadky proudu např. v nemocnicích.
Preventivní plán města pro zvládání přívalových dešťů zahrnuje doplnění nové infrastruktury pro odvod dešťové vody, vytvoření zelených a modrých rekreačních zón a celkově rozmanitější krajiny města, a to především prostřednictvím povrchových řešení. Povrchová řešení představují výzvu, protože v intravilánu zabírají prostor, který je zároveň potřebný pro cyklisty, automobily a parkování. V příštích letech po zahájení realizace bude průběžně probíhat diskuse o tom, jaké budou priority využití veřejného prostoru ve městě.
Adaptační opatření v Kodani nesmí ohrozit environmentální standardy města. Cílem opatření pro adaptaci na změnu klimatu v Kodani je dále omezit přeplnění kanalizace při přívalových deštích oddělením infrastruktury pro odvod dešťové vody od kanalizace a zabránit jejímu vypouštění do potoků, jezer a moře. V budoucnu by se obyvatelé Kodaně mohli v místním přístavu koupat.
Náměstí Sankt Kjelds a ulice Bryggervangen ve čtvrti Østerbro prošly úpravami podle kodaňských klimatických standardů. V letech 2017-2019 byla tato lokalita transformována s cílem lépe ji chránit před budoucími srážkami a průtržemi mračen, a nyní dokáže zvládat každodenní i přívalové deště hned několika způsoby.
Dešťová voda ze silnice je odváděna do samostatného potrubí a následně do nedalekého potrubí pro odtok vody z přívalových dešťů, protože tato voda obsahuje škodlivé xenobiotické látky a pro modrozelenou infrastrukturu může představovat problém. Na jižním úseku Bryggervangenu se používá "metoda prvního spláchnutí", která se stará o znečištěnou vodu z dešťových srážek ze silnic. Voda z prvního spláchnutí se čistí v místní čistírně odpadních vod, zatímco s relativně čistou vodou z druhé vlny dešťů se hospodaří lokálně v zelených plochách.
Vizí projektu bylo přeměnit náměstí Sankt Kjelds a Bryggervangen v zelené srdce klimaticky odolné čtvrti a vytvořit městský prostor, který by zajistil rovnováhu mezi přírodou a dopravou, a umožnil tak koexistenci obojího.
Tato oblast s přibližně 15 300 m2 silniční plochy dříve neměla v blízkosti žádný prostor pro setkávání a procházky. Nyní byla plocha silnice optimalizována na 5 600 m2, což zajišťuje efektivitu mobility, a zároveň se zbytek oblasti proměnil v zelenou plochu, kde se mohou místní obyvatelé procházet a užívat si ptačího zpěvu.
Tåsinge Plads, foto David Buchmann
Snahu o zapojení místních občanů lze rozdělit do dvou hlavních fází.
První fáze probíhala v letech 2011 až 2014: na setkáních s místními obyvateli byly pomocí dotazníků shromažďovány informace. Ty byly později analyzovány v rámci několika workshopů konkurenčních projektových skupin. Mezi podněty od obyvatel zaznělo například:
Druhá fáze od roku 2015 do roku 2018: začala veřejnou prezentací vítězného projektu a týmu. Poté byla vytvořena navazující skupina, která poskytla zpětnou vazbu k výkresům a popisu projektu. V závěrečné fázi projektu byli občané zapojeni do výsadby stromů a vegetace, iniciativy nazvané "země za nehty".
